Článek
Ministerstvo obrany za simulátory zaplatí stovky miliónů ročně. Podle vojáků i výrobců se ale taková investice vyplatí. „Nelze pustit vojáky do vozidla za 100 miliónů, aby s ním hned trénovali v terénu. Dnes mají simulátory všechny armády. Vyplatí se jim totiž víc udělat trénink pomoci simulátorů, než vyjíždět naftu. A například kanón vydrží jen pět tisíc výstřelů,“ uvedl specialista na simulátory Martin Jandl z české pobočky firmy Saab.
Podle mluvčího vojenského výcvikového centra ve Vyškově Pavla Kočvary simulátory chrání i zdraví vojáků. „Důsledný a promyšlený výcvik na trenažérech všech typů je zárukou toho, že na skutečnou techniku jdou cvičit vojáci, kteří již mají potřebné psychomotorické návyky a zkušenosti,“ řekl Právu Kočvara.
Desetkrát levnější
Kolik na simulátorech ušetří, podle něj nelze jednoduše zjistit. Liší se podle druhu techniky. Nejvíce armáda uspoří na pilotech, protože cena letové hodiny se pohybuje v řádech stotisíců, nejméně na řidičích aut.
„Jak uvádí zdroje NATO, jeden kilometr jízdy tankem stojí 35 amerických dolarů, kdežto jedna hodina jízdy ve virtuálním simulátoru 3,5 amerického dolaru. Z toho je zřejmé, že simulátory jsou 10 až 15krát lacinější než reálné prostředí,“ poznamenal Kočvara. Podle něj výcvik na trenažéru podstoupí ročně osm tisíc českých vojáků.
Policisté trénují honičky
V Česku vyrábí simulátory čtyři větší firmy. Jednou z nich je bývalá slavkovská společnost Ecom, kterou koupil švédský Saab. Nejen pro českou armádu vyrábí například simulátory tanků, vozidel Tatra, letounů L-159 či trenažér pro střelbu z ručních zbraní.
O simulátory nemají zájem pouze armády, trenažér pro obsluhu strojů si objednávají i majitelé ropných plošin či autoškoly. „Simulátory používají také policisté, aby trénovali například honičku ve městě,“ podotkl Jandl.
Ve Slavkově dokážou vyrobit i simulátor techniky, ke které nemají dokumentaci. Technikům stačí stroj, který mohou za pomoci speciálních skenerů do podrobností okopírovat. Jandl vzpomněl na případ, kdy jeden arabský zákazník chtěl simulátor letounu Hawk a dal jim k dispozici pouze stroj, který mu spadl do pouště. „Odjeli jsme do pouště, roztáhli jsme slunečníky a dva dny jsme skenovali funkčnost přístrojů,“ uvedl Jandl.
| Aby byly simulátory co nejautentičtější, musí programátoři vymodelovat virtuální realitu – tedy terén, auta, domy i oblečení lidí – podle toho, z jaké země zákazník pochází. |
|---|
| Složitější trenažéry – jako je simulátor stíhačky, který jen pro vizualizaci krajiny potřebuje dvacítku videoprojektorů – může přijít na stovky miliónů korun. |
| Americká armáda do virtuálních technologií investuje velké peníze. Nyní se chystá pořídit výcvikový systém pěchoty v přepočtu za jednu miliardu korun, který bude podle odborníků nejrealističtější herní technologií, která přenese vojáky do reálných destinací, jako je Afghánistán nebo Irák. Vojáci nebudou hru hrát na počítači, ale na speciálním displeji, který se umístí na helmu. |