Armádní generál Muránský dával informace zbrojařům, přišel o prověrku

„V nedávné době se dopustil několika jednání, kdy využil svého postavení v rámci Armády České republiky k tomu, aby poskytl osobám působícím mimo resort ministerstva obrany potenciální výhodu nebo jinak jednal v jejich prospěch. Tato jednání činí účastníka řízení nedůvěryhodným,“ citoval server Aktuálně.cz, který na případ upozornil, ze závěrů tehdejšího šéfa Národního bezpečnostního úřadu Jiřího Langa z roku 2022, který potvrdil Muránského odebrání prověrky na stupeň „přísně tajné“.

Stejné závěry následně jako důvod správnosti rozhodnutí NBÚ a Langa ocitoval podle serveru i pražský městský soud, když minulý týden zamítl žalobu nyní již generálmajora ve výslužbě.

Ten poté, co předloni v dubnu o prověrku pravomocně přišel, opustil řady armády i ministerstvo, a to jen sedm týdnů před uplynutím služby, a tedy odchodem do důchodu.

Na Muránského možné podezřelé jednání upozornili v roce 2021 agenti Vojenského zpravodajství, kteří prý na něj vypracovali celkem čtyři zprávy. Podle těch se muž, který odpovídal za armádní majetek, zajišťoval materiální zdroje pro fungování ozbrojených sil a pečoval o zázemí armády, v předchozích měsících opakovaně scházel se zástupci zbrojařů.

Nejméně čtyři z nich přitom podle serveru předtím působili na velmi vysokých postech v armádě, díky čemuž se s nimi Muránský znal. O čem s nimi konkrétně jednal, nelze zjistit. Sdílel s nimi ale údajně informace ze zázemí armády, jež mohly být užitečné pro jejich byznys a naopak rizikové pro českou ekonomiku.

„Žalobce se chování, které má vliv na jeho důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost a může ovlivnit jeho schopnost utajovat informace, dopustil vědomě a opakovaně,“ přiblížil server rozsudek pražského městského soudu.

Podle něj byly informace od Vojenského zpravodajství o Muránském „konkrétní, je patrné, jakým způsobem byly získány a o jaká skutková zjištění se opírají“. Na základě nich pak 28. dubna 2022 odebral tehdejší ředitel NBÚ Lang generálovi prověrku, která přitom byla podmínkou pro vykonávání Muránského funkce a pozice.

Generál proto podal na Národní bezpečnostní úřad správní žalobu, ve které žádal, aby Městský soud v Praze Langovo rozhodnutí zrušil. Soudní senát se prý pokusil přesvědčit tvrzením, že za odejmutím prověrky mohou být Rusové. V té době probíhala invaze na Ukrajinu několik týdnů.

Muránský mínil, že jeho odstavením dojde k oslabení schopností armády, z čehož by mohlo těžit Rusko. Soud to však odmítl a žalobu zamítl.

„Tyto podklady (od Národního bezpečnostního úřadu a Vojenského zpravodajství - pozn. red.) považuje soud za zcela relevantní pro posouzení existence bezpečnostního rizika a zároveň za věrohodné a dostatečně přesvědčivé. Soud v nich rovněž neshledal ani žádné, byť náznaky, ingerence, provokace či ‚objednávky‘ (…) ze strany zahraniční velmoci,“ je napsáno podle serveru v rozsudku.

Muránský, který jakékoli provinění odmítá a rozsudek označil za nepravdivý, se nyní ještě může obrátit s kasační stížností na Nejvyšší správní soud. Ta ale nemá odkladný účinek na rozhodnutí městského soudu.

„Kasační stížnost budeme podávat. Nadále tvrdíme, že neexistují a nikdy neexistovaly důvody pro odebrání prověrky. Navíc mu ji sebrali chvíli předtím, než měl jít do důchodu,“ řekl serveru Muránského advokát Radek Ondruš.

Ten sice potvrdil, že se jeho klient s bývalými kolegy scházel, ale podle něj se při tom nedělo nic závadového. Obdobně se chová půlka generálního štábu, myslí si Ondruš.

„Žádné konkrétní informace jsem bývalým příslušníkům velení armády neposkytoval. Vždy, když jsme se bavili, tak jsme byli na oficiální půdě generálního štábu za přítomnosti dalších osob. Nikdy jsem s nikým z nich nejednal face to face,“ řekl v pátek Novinkám generál ve výslužbě.

Dodal, že jako dlouholetý armádní hospodář věděl, jaké informace může sdělovat, a jinak než služebně se prý se zástupci zbrojařů nestýkal. Podle svých slov nebyl k soudu pozván. NBÚ zažaloval, protože podle něj nepostupoval správně a objektivně a dopustil se řady procesních pochybení.

Soud podle něj například nevzal v potaz, že ředitel NBÚ odmítl názor rozkladové komise, která celý případ zvážila a navrhla řediteli, aby celou věc znovu projednal.

„Komise konstatovala, že závadná činnost proti zájmům republiky nebyla jednoznačně a prokazatelně doložena, a navrhla řediteli, aby své rozhodnutí zrušil a udělal nové jednání,“ poznamenal Muránský.

Osobně si nyní myslí, že za celým případem jsou některé zbrojařské firmy, kterým nešel na ruku. „U některých smluv v řádu miliard jsem postupoval jinak, než, jak si myslím, bylo očekáváno ze strany některých velkých zbrojařských koncernů,“ podotkl.

Podle generála na jeho nevinu ukazuje i to, že na něj nebylo podáno trestní oznámení. „Kdybych se takového jednání, jak jej popisuje rozhodnutí soudu, dopustil, tak by určitě Vojenské zpravodajství nebo příslušný orgán činný v trestním řízení podal na mě trestní oznámení. Nic takového se však nestalo,“ dodal.