Článek
Jde hlavně o strojníky, jeřábníky a řidiče těžké a speciální - hlavně ženijní - techniky. Dále se do profesionální armády nedaří získat více lékařů a zdravotnického personálu. "Jsou to specialisté, kterých je nedostatek na pracovním trhu obecně," řekla Právu Blanka Majkusová z Generálního štábu.
Velkou roli v nedostatku špičkových odborníků hraje fakt, že zájemci o službu v armádě nedostanou plat jako v civilní sféře. V armádě je nyní průměr okolo 25 tisíc korun, vojáci dostávají i přídavek na bydlení až 10 tisíc korun.
Podle Majkusové náborová střediska počítají s tím, že stavy doplní do čtvrt roku.
Personální nedostatky nejsou příliš velké, takže neznemožní chod některých jednotek. "Nehrozí žádná kalamita, jenom někde budou muset kolegové zaskočit," podotkla Majkusová.
Armáda chtěla letos přijmout 2500 nováčků. O službu ve vojsku se letos přitom přihlásilo 15 tisíc mužů a žen. Celých 70 procent z nich však musí armáda - ačkoli své podmínky změkčila - odmítnout pro zdravotní, fyzickou a psychickou nedostatečnost.
Firmy nechtějí pouštět záložníky
Armáda má také problémy se zvyšováním počtu aktivních záloh. Zatímco na počátku letošního roku sloužilo ve vojsku kolem 1300 dobrovolníků, nyní jich je o stovku méně. Ministerstvo obrany přitom počítalo, že se jejich počet během roku zdvojnásobí.
"Hlavní problém je, že záložníci nenacházejí podporu u svých zaměstnavatelů," tvrdí v ČTK Miroslav Mana z ministerstva obrany. Po vstupu do záloh je totiž třeba nejprve absolvovat osmitýdenní výcvik, při kterém se muži a ženy, kteří v některých případech nikdy v armádě nesloužili, seznámí s vojenskou rutinou. Na pravidelná cvičení si pak vojenští dobrovolníci musí vyčlenit dva až tři týdny ročně.
Je pouze věcí firem, zda svého zaměstnance na manévry uvolní, žádná právní úprava je ktomu nenutí. Armáda podle Many nemá páky, jejichž prostřednictvím by mohla zaměstnance z práce uvolnit. Záložníci si na cvičení zatím berou dovolenou.
Zálohy mají pomáhat profesionální armádě při záchranných pracích.