Článek
Ministerstvo chce plochu vojenských újezdů redukovat o třetinu. Souvisí to se snižováním stavů armády. Zatímco v roce 1993 měla na jednoho vojáka 1,1 hektaru vojenského újezdu, nyní je to 5,5 hektaru, což je zbytečné.
„Musíme přizpůsobit počet a velikost vojenských újezdů reálným potřebám armády. Současně vrátíme odpovědnost za správu obcí tamním obyvatelům,“ řekl po jednání vlády ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). „V neposlední řadě zpřístupníme unikátní místa širší veřejnosti a tam, kde si to příroda zaslouží, budeme prosazovat její zvýšenou ochranu,“ dodal ministr.
"Brdy mají nejmenší rozlohu dopadových ploch a v posledních letech byl prostor využíván především k výcviku dělostřelců a částečně jej využívali také letci. Není využíván komplexně, tedy ostatními druhy vojsk,“ odůvodnil skutečnost, proč padla volba právě na Vojenský újezd Brdy, před nedávnem Vondra.
Vondra se s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou (ODS ) loni v srpnu shodl, že "pro budoucnost Brd by bylo nejlepší vytvoření Chraněné krajinné oblasti."
Vedle zrušení brdského újezdu by mělo dojít ke zmenšení vojenských újezdů Boletice (Jihočeský kraj), Březina (Jihomoravský kraj), Hradiště (Karlovarský kraj) a Libavá (Olomoucký kraj).
Obyvatelé újezdů budou moci volit zastupitele
Z vojenských újezdů budou na základě změn legislativy vyčleněny všechny obce a jejich zhruba 2 000 obyvatel. "Napraví se tak nestandardní právní stav, kdy tito lidé například nemohou volit místní samosprávu," plánuje resort. Dále bude z vlastnictví resortu obrany vyjmuta většina sakrálních a historických památek nacházejících se většinou v okrajových částech újezdů.
Ministerstvo obrany bude nyní ve spolupráci s dalšími resorty a místními samosprávami pokračovat v přípravných pracích. Letos v únoru by se měli obyvatelé újezdů v anketě vyjádřit k tomu, zda preferují vznik samostatných obcí nebo přičlenění k již existujícím obcím v okolí.