Armáda stárne, uniformu svléká více mladých

Navíc z armády začalo odcházet více vojáků do zálohy, a to nejen kvůli důchodovému věku. Uniformu začali svlékat i mladí vojáci, protože se jim nechce dojíždět a být přes týden na ubytovně daleko od rodin.

„Letos se podařilo naplnit rekrutační cíl jen z 85 procent, měli jsme stanoveno 2200 osob, z toho 1700 napřímo do útvarů a 500 studentů Univerzity obrany, ale podařilo se nabrat jen 1868 osob,“ řekla Právu podplukovnice Michala Trněná, zástupkyně náčelnice odboru doplňování personálu armády.

Důvodem podle ní je nízká nezaměstnanost a také to, že klesá konkurenceschopnost armády na trhu práce. O uchazeče se přetahují s policií, hasiči i celní správou.

Vojáci mají sice větší platy – průměrně berou kolem 45 tisíc korun hrubého měsíčně –, ale musí více dojíždět, kdežto ostatní ozbrojené složky nabízejí práci v místě. „Zároveň klesá fyzická zdatnost a zdravotní způsobilost uchazečů, a proto jich dost odpadá na zdravotních prohlídkách a na přezkoušení z tělocviku,“ uvedla Trněná. Sítem prohlídek a testů nakonec projde jen třetina zájemců. Podle koncepce výstavby armády by mělo v roce 2030 být přes 30 tisíc vojáků.

Dnes slouží v armádě 23 800 vojáků. Pokud půjde rekrutace dnešním tempem, plány se nenaplní.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) doufá, že nová technika, kterou armáda začala díky vyššímu rozpočtu pořizovat, přiláká nové vojáky. „Protože dnes jezdí na něčem, na čem jezdili jejich dědové, v lepším případě otcové,“ řekla minulý týden ministryně.

Situace je špatná hlavně v českých posádkách, protože na Moravě je o práci v armádě větší zájem. V moravských posádkách je pouze 15 procent z celkového počtu volných míst a Moraváci tak často zaplňují české jednotky.

„Máme obrovský problém naplnit protiletadlový raketový pluk ve Strakonicích, kde je blízko do Německa, kam většina místních raději jezdí za lepším platem,“ řekla podplukovnice. Potíže mají i dělostřelci v Jincích, ve výsadkovém pluku v Chrudimi nebo u Hradní stráže v Praze.

Problémem armády je i fakt, že se začal zvětšovat počet lidí odcházejících do důchodu nebo do zálohy. V minulosti končilo ročně v průměru okolo 800 až tisíce příslušníků. Teď je to o stovky víc. V roce 2022 zanikl služební poměr 1337 vojákům z povolání, letos odejde zřejmě 1251 příslušníků. „Letos je velký počet odchodů na vlastní žádost kvůli tomu, že nechtějí dojíždět nebo chtějí přeložit z Čech na Moravu,“ poznamenala Trněná.

Alarmující je, že dřív odcházeli hlavně starší vojáci, v posledních letech ale odchází i mladí. Největší skupina, která letos odešla na vlastní žádost, je mezi 25 a 29 roky.

„Vojáci nastoupí na volné místo, které si vybrali – protože armáda nikoho nenutí, kam má jít –, ale po roce zjistí, že náklady na ubytování a dojíždění jsou příliš vysoké, tak se zase vrátí k rodině,“ dodala. Armáda sice přispívá na dojíždění, náklady vojáků to ale pokryje jen z poloviny.

Navíc česká armáda stárne. Průměrný věk letos stoupl na 38,7 roku, roce 2009 byl přitom 33 let, v roce 2014 už to bylo 36 let. Čeští vojáci jsou v rámci NATO druzí nejstarší, v tomto žebříčku je předstihují pouze Belgičané, kteří už průměrně přesáhli čtyřicítku.

Nedaří se ani u aktivní zálohy, letos se do ní přihlásilo 741 osob, tedy jen 62 procent z plánovaných 1200 rezervistů. Záložáků je dnes 4236. Obrana by přitom chtěla v roce 2030 až 10 tisíc rezervistů.

Největší nárůst k rezervním jednotkám byl minulý rok po vypuknutí války na Ukrajině. „Nejvíce jich bylo loni v létě a od té doby to klesá,“ řekla Trněná. Letos se přitom zvýšily příspěvky a další benefity. Novinkou je, že vysokoškoláci z Karlovy univerzity dostanou za službu v zálohách určitý počet kreditů. Studenti navíc dostávají jednorázový příspěvek šest tisíc korun.

Slavné to není ani u dobrovolných cvičení, do kterých se letos přihlásilo 188 zájemců. Ti prošli šestitýdenním přijímacím cvičením, stejným, jaké absolvují i vojáci a záložáci. Zatím se příliš nechytla ani novinka, tzv. dobrovolné předurčení, což jsou dobrovolné odvody pro lidi, kteří jsou ochotni v případě krize projít výcvikem. Za několik měsíců se přihlásilo 124 osob.

Armáda i ministerstvo obrany vymýšlejí náborové akce a zlepšení podmínek. Doufají, že jim pomůže virtuální náborové středisko, díky němuž zájemci mohou veškeré formality vyřídit na dálku a fyzicky dorazit až k vojenskému lékaři. Podle Trněné se od září, kdy bylo středisko spuštěno, počet žádostí zvýšil o desítky měsíčně.

Armáda také snížila nároky na zdravotní stav např. u právníků nebo počítačových expertů. V Chrudimi nově berou výsadkáře i z ulice. Dříve mohl do elitní jednotky pouze voják se zkušeností v armádě.

Armáda si také vychovává vojáky na školách. Univerzita obrany je v Brně a Hradci Králové a střední vojenská škola v Moravské Třebové, novinkou je jedna strojírenská třída v Sokolově. Letos se armádě podařilo získat okolo 200 středoškoláků, tedy plný počet. „Tam máme dobré výsledky, protože 90 procent studentů zůstane v armádě nebo jdou studovat Univerzitu obrany,“ uvedla Trněná.

Náboráři loví mladé lidi i na civilních školách pomocí stipendijního programu. Středoškoláci ve vybraných oborech mohou získat měsíční stipendium čtyři až pět tisíc. Výměnou za to se musí zavázat, že odslouží dvojnásobek doby, po niž pobírali stipendium. V případě, že se nakonec do uniformy neobléknou, protože jdou pracovat jinam nebo na vysokou školu, musí peníze vrátit. „Už to přináší první plody, máme 12 stipendistů a 17 žadatelů o stipendijní program,“ poznamenala.

Armáda nabízí náborové příspěvky od 30 do 250 tisíc. Nejvyšší taxa je pro právníky a lékaře. „Právnickou službu jsme doplnili úspěšně, ale s lékaři je problém všeobecně,“ dodala podplukovnice. V ostatních jednotkách dostávají zájemci okolo 50 tisíc.