Armáda spásy otevírá v Praze ordinaci pro chudé

„Tohle je šestá ordinace tohoto typu, která se v Česku otvírá, a druhá v režii Armády spásy. Ordinace je určena obecně pro lidi bez domova a lidi nemajetné, zkrátka lidi, kteří jsou často vyloučeni z běžné péče nebo je jim z nějakého důvodu nepřístupná,“ uvádí národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa.

Nová pražská ordinace pro chudé se nachází v Centru sociálních služeb Bohuslava Bureše v Praze 7. Lékař zde bude ordinovat v pondělí, ve středu a v pátek. Zbylé pracovní dny pacienty ošetří zdravotní sestry.

Druhá ordinace provozovaná Armádou spásy se nachází v Ostravě a v kartotéce má za čtyři roky fungování přes 1500 pacientů. Jen za poslední pololetí se přihlásilo asi 200 nových. „Těžko se dá mluvit o tom, že by to byli pravidelní pacienti, protože někteří z nich se tam vyskytují jen velmi zřídka. Každopádně můžeme hovořit o stovkách lidí, kteří to zařízení každý rok navštěvují,“ říká Jan František Krupa.

O možnosti ošetření se osoby bez domova a další sociálně vyloučení lidé dozvídají nejčastěji přes sociální pracovníky nebo přes pracovníky, kteří se za nimi vydají „do terénu“.

Služby, které jinak bývají zpoplatněny, ordinace pro chudé poskytuje zdarma. Může se jednat například o vstupní prohlídku do zaměstnání nebo vystavení zdravotního průkazu. Pacienti mohou přijít bez ohledu na to, jestli mají doklady nebo zdravotní pojištění.

„Financování ordinací pro chudé je velmi náročné. Přibývají náklady například i na nákup léků, protože pacienti nemají na to, aby si připlatili za to, co jim pojišťovna neproplatí. Vedou se jednání s ministerstvem zdravotnictví, to iniciuje jednání s pojišťovnami,“ vysvětluje Jan František Krupa a dodává, že bez vydatné podpory veřejnosti a peněz z fundraisingu by ordinace zatím nemohly fungovat.

„Nejčastěji s pacienty řešíme akutní zdravotní potíže, jako jsou chronické rány, parazitární onemocnění, ale v sezoně také infekce horních cest dýchacích. Samozřejmě nás neminul ani covid,“ popisuje praktická lékařka a důstojnice Armády spásy Andrea Pekárková.

Zatímco lidem bez domova žijícím osamělým způsobem života nákaza onemocněním covid-19 příliš nehrozí, v hromadných sociálních zařízeních jako denní centra nebo ubytovny je ohrožení vyšší.

„Snažíme se o důslednou prevenci, pravidelně testujeme i nad rámec národních doporučení, snažíme se lidi motivovat k očkování a dodržování opatření. Při výskytu okamžitě toho člověka převezeme do karanténního domu, takže se nákaza následně v daném místě nešíří. To už jsme vychytali a funguje nám to ve všech městech,“ popisuje Andrea Pekárková.

Podle Jana Františka Krupy se s příchodem pandemie potřeba zdravotní péče u lidí bez domova zvýšila. „Především se tak stalo kvůli testování a očkování. Povedlo se proočkovat významné procento lidí bez domova. Z lidí, kteří využívají pobytové služby, například naše Přístavy, je naočkováno přes 90 %. Pokud jde o lidi na ulicích, ta procenta budou výrazně nižší, třeba od 10 do 30 %. Velmi těžko se to odhaduje,“ vysvětluje Jan František Krupa.