Článek
V pátek Právu řekl, že se objevil například naprosto skandální nákup ne zcela funkčních tří tisíc útočných granátů za 39 miliónů korun, které byly určeny pro vojáky v afghánské misi. Granáty armáda před třemi lety dokonce do Afghánistánu odvezla a až tam vojáci zjistili, že nefungují spolehlivě.
„Byly to útočné granáty vyrobené někde na Moravě, bylo s nimi počítáno do Afghánistánu, byly tam také převezeny, ale nefungovaly a mohly dokonce přímo ohrozit životy vojáků,“ řekl Právu ministr.
Když se snažil zjistit, zda armáda nefunkční granáty reklamovala, zjistil, že nikoliv. „Čekalo se, až propadne reklamační lhůta, a dodnes za to nebyl nikdo potrestán,“ poznamenal Stropnický. Zadal proto úkol vojenské policii a inspekci ministra obrany, aby prošetřily případné pochybení odpovědných osob. Podle ministerstva obrany šlo o granáty RTG ráže 65 mm, kterých si obrana objednala tři tisíce od společnosti Zeveta, sídlící v Bojkovicích.
Na nefunkčnost granátů přišli vojáci v listopadu 2010 při střelbách v Afghánistánu, kdy ze 40 granátů 12 selhalo. Obrana tuto sérii granátů reklamovala, ale zbrojovka stížnost neuznala. U ostatních sérií obrana už nic nedělala, a tak možnost reklamace propadla. Přitom riskovat ostré nasazení potenciálně nespolehlivých granátů si nikdo netroufne.
Navýšení výdajů na obranu
Otázku navýšení rozpočtu obrany kvůli krizi na Ukrajině v pátek otevřel ve Sněmovně poslanec vládní KDU-ČSL Ivan Gabal.
„V souvislosti se zhoršením bezpečnostní situace v Evropě v důsledku ozbrojené anexe Krymu navrhujeme navýšení výdajů na obranu pro rok 2015 na
1,3 procenta HDP a v následujících letech postupně až na úroveň dvě procenta v rozpočtu pro rok 2017,“ uvedl Gabal. Přepočteno na peníze by to znamenalo přidat armádě příští rok osm miliard korun a během několika let až 35 miliard korun ročně. Letos je rozpočet ministerstva obrany 1,08 procenta HDP, což je 42 miliard korun.
Podle ministra Stropnického je armáda podfinancovaná a potřebovala by víc peněz, nehledě na ukrajinskou krizi.
„Ale těžko se prosazuje navýšení rozpočtu, když musíme řešit věci, jako je nákup nefunkčních granátů za 39 miliónů,“ uvedl Stropnický.
Gabal návrhem zaskočil koaliční partnery. Sněmovna nakonec bude o jeho návrhu jednat v úterý. Oslovení ministři nevidí pro zvýšení armádního rozpočtu prostor.
„Není čas na zbrojení“
„Nemyslím si, že je čas na nějaké zbrojení,“ řekl Právu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Dodal, že v pondělí se sejde Bezpečnostní rada státu, která bude situaci na Ukrajině řešit. „Určitě se pobavíme o energetické bezpečnosti, ale nemyslím, že tam padne návrh, abychom navýšili rozpočet obrany,“ uvedl.
Podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) jsme dostatečně chráněni v rámci NATO a EU. „Obrana vždy potřebuje nějaké výdaje, ale takto zbrkle bych nehodnotil, jestli je potřeba je zvýšit,“ poznamenal Dienstbier.
Ministr obchodu a průmyslu Jan Mládek (ČSSD) Právu řekl, že Gabalův názor nesdílí. „Nemyslím si, že hrozí válka, protože NATO je výrazně silnější než Ruská federace,“ uvedl.
Podle prvního místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska není doba dál snižovat obranný rozpočet. „Posílení rozpočtu obrany bych si přál. Doba k tomu nabádá, ale také si musíme říci, na úkor čeho by to bylo,“ řekl Právu Kalousek.
Komunistický poslanec a odborník na obranu Alexander Černý varoval před zbytečnými gesty. „V této atmosféře je to politicky naprosto neprozíravé, jen by to zhoršilo situaci,“ sdělil Právu.
Armáda si dlouhodobě stěžuje, že rozpočet jí nestačí pokrýt modernizaci arzenálu. Jak už Právo uvedlo, letos chce například nakoupit neprůstřelné vesty za 170 miliónů korun. V dubnu plánuje vypsat výběrové řízení na nákup pěti nových radarů za dvě miliardy. Ve Sněmovně je také připraven nový zákon o vojácích, který počítá s navýšením platů o miliardu ročně.