Hlavní obsah

Armáda pořídila na zkoušku ničivější termobarické granáty

Po jaderných patří termobarické hlavice mezi nejničivější zbraně na světě. Používá je i česká armáda jako protitankové střely a nově si pořídila na zkoušku ruční granáty s termobarickou náplní od českého výrobce Zeveta Ammunition z moravských Bojkovic. Firma vyhrála výběrové řízení a armádě jich dodá zatím tisíc kusů za 2,2 milionu korun.

Foto: zeveta.cz, Novinky

Granáty Zeveta Bojkovice

Článek

A na co česká armáda potřebuje granáty s větší ničivou silou? „Účel použití termobarické munice je pro boj s živou silou protivníka, k ničení pozorovatelen a lehce pancéřované a nepancéřované techniky, na které působí zejména přetlakem vzniklým detonací termobarické trhaviny,“ řekla Novinkám mluvčí armády Magdalena Dvořáková.

Podle ředitele Zevety Radoslava Moravce je zásadní výhodou termobarické munice vyšší účinnost díky vyššímu tlaku a teplotě. „Tyto granáty mají téměř dvakrát vyšší účinek než granát plněný běžnou výbušninou, tedy TNT. Voják tak může nést stejnou hmotnost jako u běžných granátů, ale s vyšším bojovým účinkem,“ řekl Novinkám Moravec.

Dodal, že v Bojkovicích vyrábějí všechny součásti granátů, a to včetně zapalovače, který je na výrobu nejnáročnější součástkou. „Armáda si díky nám může zajistit dodávky granátů i v případě, že by došlo ke zhoršení mezinárodní bezpečnostní situace a nebyly zajištěny dodávky komponent ze zahraničí,“ poznamenal Moravec.

Horší už jsou jen atomovky. Ukrajinci zveřejnili záběry útoku termobarickými zbraněmi

Válka na Ukrajině

Termobarické neboli aerosolové zbraně nejsou nic nového. Podle vojenského odborníka a šéfredaktora časopisu ATM Michala Zdobinského vysoce výbušnou munici využívají armády na celém světě dlouhodobě, ale zatím to bylo spíše v podobě raket nebo bomb.

„Ale vyrábí se i jako granát, který může pěchota využívat pro boj v městské zástavbě nebo v zákopech a bunkrech,“ řekl Novinkám Zdobinský.

V Afghánistánu ji užili Rusové i USA

Aerosolové bomby vyvinulo a nasadilo nacistické Německo za druhé světové války. Během studené války byl tento typ zbraní zdokonalován jak Sovětským svazem, tak Spojenými státy. Obě strany je použily při svých bojích v Afghánistánu, protože běžná munice v afghánských horách, kde se protivník mohl schovat v jeskyních a skalních krytech, příliš nefungovala. USA „vakuové bomby“, jak se zbrani také říká podle velkého podtlaku, který vytvoří, použila i ve Vietnamu nebo Iráku, Rusko zase v Čečensku.

Na Ukrajině pak invazní ruská armáda nasadila obávané salvové termobarické raketomety TOS-1A a TOS-2 na podvozcích tanků T-72.

Termobarická zbraň funguje na principu prostorové exploze. Po dopadu granátu nebo rakety dojde nejdříve k rozprášení mraku hořlaviny, která se smísí s okolním vzduchem, a pak dojde k detonaci druhé nálože, která mrak hořlaviny odpálí. Efektem je velká tlaková a tepelná vlna, která ničí všechno okolo.

U velkých termobarických bomb ničí cíl nejen tlaková vlna , ale také následný podtlak, který vznikne po spálení kyslíku. V tomto podtlaku, který se v blízkosti výbuchu vytvoří, se lidská těla doslova vypaří. Termobarické bomby také vysávají vzduch z budov a způsobují jejich zřícení.

Použití termobarických zbraní není podle mezinárodního práva zcela zakázáno, ale protože má devastující účinky, tak je jejich použití proti obyvatelstvu v civilizovaném světě zapovězeno.

Rusové útočí na Časiv Jar termobarickou municí

Evropa

Výběr článků

Načítám