Hlavní obsah

Armáda nemá za co nakupovat, její rozpočet vysají gripeny a pandury

Právo, Oldřich Danda

Tak těžkou hlavu z přípravy rozpočtu na ministerstvu obrany a na generálním štábu ještě neměli. Většina ze 7,8 miliardy korun, které má armáda příští rok na nákupy, je určena zejména na splátky za pronajaté stíhačky Gripen a na obrněnce Pandur a Iveco. Chystané pořizování např. dalších nových samopalů, neboli útočných pušek, či pistolí, jimiž velení chtělo vybavit celou armádu, se podle informací Práva odsouvá na neurčito.

Foto: Alex Švamberk, Novinky

Pandur nasazený v afghánském Lógaru v rámci provinčního rekonstrukčního týmu

Článek

Armáda v současnosti kupuje osm tisíc útočných pušek CZ 805 a pět tisíc kusů pistolí Phantom od České zbrojovky. Podle informací Práva armáda uvažovala, že v příštích letech bude mít každý z 20 tisíc vojáků novou osobní zbraň. Protože ale nejsou peníze, budou si muset dvě třetiny vojáků nadále vystačit s padesát let starými samopaly Sa vzor 58, kterých má armáda na skladě ještě 50 tisíc kusů, i s původními pistolemi vzor 82.

„V první řadě budou vyzbrojovány jednotky předurčené do zahraničních operací,“ řekla Právu mluvčí generálního štábu Jana Růžičková. Dodala, že další útočné pušky zamíří zejména k bojovým jednotkám.

Armáda si bude muset zvyknout na dva druhy zbraní a munice, protože samopaly Sa 58 používají ještě sovětskou ráži 7,62 a do nové pušky patří již munice, která se využívá běžně v NATO, tedy 5,56. Podle Růžičkové ale ke zmatkům nedojde. „Problémy nepředpokládáme, protože jednotky budou vyzbrojovány jako celky,“ uvedla.

Armáda také kvůli úsporám musela zastavit již rozjetou zakázku na 11 vyprošťovacích vozů Tatra za 600 miliónů, které měly pomáhat při nehodách obrněnců Pandur. „Dočasně budeme muset tuto situaci řešit prostřednictvím jiného již užívaného typu vyprošťovací techniky, ale to je možné jen na omezenou dobu. Do budoucna se bude muset i tento problém řešit a odpovídající vyprošťovací vozidla pro pandury nakoupit,“ dodala Růžičková.

Tučné roky jsou pryč

V minulých letech měli vojáci na nákupy výzbroje a další investice okolo 12 miliard ročně.

„Tučné roky ale skončily,“ ohodnotil situaci armádní kasy ředitel sekce vyzbrojování Pavel Bulant. Teď se úředníci a vojáci jen těžko dohadují, za co utratí půlmiliardu, když jen na výstroj a opravy techniky by potřebovali několik miliard. Sto miliónů navíc spolkne nový software a příprava na integrovaný informační systém státní pokladny.

Úředníci obrany proto dostali za úkol hledat úspory, kde to jde. Úspěch měli v případě servisu tří radiolokátorů Arthur, kdy se jim podařilo stáhnout náklady téměř o polovinu. Dosud za poradenství, opravy či pravidelné revize systému ministerstvo platilo 71 miliónů korun ročně. Se švédským výrobcem se úředníci ze sekce vyzbrojování dohodli, že firma Saab sníží cenu na 39 miliónů korun ročně. Výměnou za to se prodlouží doba, za kterou bude muset výrobce provést zásadní opravu, a naopak se zkrátí doba využívání lokátoru,

„Ekonomická krize postihla nejen nás, ale i Švédsko, a výrobce dobře věděl, že existuje tlak generálního štábu na to, obejít se zcela bez jejich servisu,“ řekl Právu Zdeněk Koval ze sekce vyzbrojování obrany.

Příští rok navíc čeká ministerstvo nové propouštění. Ministr Alexandr Vondra (ODS) již ohlásil, že bude muset odejít část z osmi tisíc civilních zaměstnanců. A v nejhorší variantě i třetina vojáků.

Za co bude armáda platit v roce 2012

  • pronájem letounů Gripen

2,266 miliardy Kč

  • kolové bojové vozidlo Pandur

3,408 miliardy Kč

  • lehké obrněné vozidlo Iveco

578 miliónů Kč

  • útočná puška CZ 805

532 miliónů Kč

  • rekonstrukce vojenského ústředního archívu

199 miliónů Kč

  • rekonstrukce sportovního areálu Juliska

95 miliónů Kč

Výběr článků

Načítám