Hlavní obsah

Armáda mrhala penězi, řekl soud

Právo, Patrik Biskup

Před šesti lety nakoupila armáda za milióny korun polní lůžka, která leží ve skladu. Stejně skončily i speciální kompozitní desky pro opevnění vojenských stanovišť, které pro nízkou balistickou ochranu nemají žádné praktické využití.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Oba pochybné obchody jsou součástí obžaloby proti bývalému zástupci velitele 15. ženijní brigády v Bechyni Václavu Vačkářovi (51). Toho ve středu Okresní soud v Táboře zprostil viny.

„Tvrzení státní zástupkyně, že nákupy byly zbytečné a předražené, považuji za trefné. Byť je v těchto případech možné shledat trestně postižitelné jednání, nelze bez pochyby prokázat, že to byla sólo akce obžalovaného,“ prohlásil soudce Zdeněk Pořízek.

Podle žalobkyně to byl právě Vačkář, z jehož podnětu byly kontrakty sjednány. „On byl ten, kdo k tomu vydával pokyny a osobně se v tom angažoval,“ uvedla státní zástupkyně. V jeho jednání spatřuje trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku.

Soudce v odůvodnění rozsudku uvedl, že Vačkář o nich sám nerozhodoval. „Chybí mi nějaké pojítko mezi jeho doporučením a následnou podobou kupní smlouvy,“ řekl s tím, že z důkazů nevyplývá, že by Vačkář zasahoval do celé obchodní transakce, například stanovování kupní ceny. „Tyto nákupy byly kolektivním rozhodnutím komise,“ sdělil.

Podivné výběrové řízení

Dodavatelem vojenského materiálu byla společnost SHK CZ, kterou vlastní bývalý zaměstnanec ministerstva obrany Jiří Šona a která v roce 2010 skončila v konkurzu. Do insolvenčního řízení se přihlásily desítky věřitelů s pohledávkami ve výši 300 miliónů korun.

Firma se dostala do povědomí veřejnosti v roce 2006, kdy vyhrála tendr na dodávku vojenských stanů za desítky miliónů. Antimonopolní úřad dal tehdy ministerstvu obrany za soutěž pokutu, protože prý resort zvýhodnil Šonu před ostatními uchazeči. Vačkář po odchodu z armády u Šony ve firmě pracoval.

Soudce upozornil, že šlo o nákupy za přemrštěnou cenu, která bila do očí. „Okolnosti těchto transakcí byly podezřelé. Všem předcházelo velice krátké výběrové řízení, v jeho průběhu se dokonce měnilo označení materiálu, aby bylo možné provést nákup necentralizovaným způsobem,“ pokračoval Pořízek.

Závěrem konstatoval, že řada rozhodovacích procesů byla nastavena jen formálně, aniž určené osoby řádně zkoumaly, co se má nakupovat a zda je to vůbec použitelné. „Něco se někomu zadalo, odhlasovalo a pak se ty věci nakoupily, aniž by někdo nějakým rozumným způsobem uvažoval o tom, jestli je to vůbec potřebné,“ uzavřel Pořízek.

Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně si nechala lhůtu pro případné odvolání.

Výběr článků

Načítám