Armáda loví posily pro aktivní zálohy mezi studenty univerzity

„Ke vstupu do aktivních záloh mě motivovala současná doba a to, že je válka blízko od nás. Člověk chce být připravený anebo pomoci státu v případě nouze. O armádu jsem se vždycky zajímal, a tak jsem si zjistil informace a šel do toho,“ popsal mladý muž svou cestu k zálohám. Říká, že je to zábavné a líbí se mu i kolektiv lidí, kteří jej obklopují.

„Všichni tam jsou ze stejného důvodu jako já, plníme úkoly společně, takže se tady člověk nepotká s někým, koho to nebaví nebo je otrávený,“ vysvětlil student.

Univerzita mu vychází vstříc, a není proto pro něj problém studium zkoordinovat s vojenským výcvikem.

Právě motivace je asi při rozhodování nejdůležitější, což potvrzují i studenti, kteří o vstupu teprve uvažují.

„O aktivních zálohách uvažuji. Nedělal bych to kvůli kreditům do školy, ty se mě ostatně ani netýkají, jsem na dálkovém studiu, ale zajímá mě to obecně, rád bych udělal něco pro sebe a něco nového se dozvěděl a naučil,“ uvedl student ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci (TUL) Tomáš Hančil.

Zájem o armádu přilákal na setkání související s aktivními zálohami i Hynka Hejnu, studenta Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL.

„Nedávno jsem četl, že na některých univerzitách je možnost být v rámci studia v aktivních zálohách, a když se tato možnost objevila i na TUL, tak jsem si řekl, že to je bezva a že bych to mohl zkusit.“

Podle ředitele Krajského vojenského velitelství Liberec Tomáše Gubáše jsou aktivními záložáky z osmdesáti procent hlavně „srdcaři“, kteří se zapojili z přesvědčení a proto, že chtějí dělat něco smysluplného. Finanční motivace většinou není rozhodující, i když pro někoho může být zajímavá. Člen aktivní zálohy si v počátcích přijde ročně na více sto tisíc korun a postupně se jeho příjem zvyšuje.

„Samozřejmě že jsou lidé, pro které finanční ohodnocení hraje roli, ale nemyslím si, že by to pro ně bylo dlouhodobě udržitelné zůstat kvůli penězům. Aby na peníze dosáhli, musí splnit nějaké úkoly. Jsou jim vypláceny až po splnění základního výcviku ve Vyškově, a jakmile absolvují, podepisují smlouvu na dva roky jako nováčci a tam dostávají určité peníze. Rozhodně to není žádný nárazový přivýdělek,“ shrnul Gubáš.

Armáda má nyní za cíl posílit aktivní zálohy až na 10 tisíc členů a mezi studenty a studentkami vnímá velký potenciál.

„Jsme si vědomi toho, že armáda potřebuje zálohy, vypsáním takového volitelného předmětu bychom mohli náboru pomoci. Navíc armáda nováčky odmění částkami přesahujícími až 100 000 korun v prvním roce zařazení do aktivních záloh, což by mohlo být také motivační,“ řekl rektor TUL Miroslav Brzezina a dodal, že liberecká univerzita v těchto dnech s Armádou České republiky uzavírá memorandum o spolupráci na branně-bezpečnostních a také zdravotnických tématech.

„Chceme podpořit studenty, kteří se rozhodli dát své schopnosti do služeb obrany naší země, velmi si toho vážíme. Vzhledem k válce na Ukrajině nabývá téma obrany republiky zásadního významu,“ dodala prorektorka TUL Lenka Burgerová, sama členka aktivních záloh, která je také garantkou nového volitelného předmětu.

V Libereckém kraji je záložáků momentálně 220, z toho osm děvčat. Tvoří menší rotu aktivních záloh a chtějí zde postavit prapor územní obrany, který se bez mladých lidí neobejde. Jednotka má celou řadu čet a každá potřebuje nějakou jinou odbornost, navíc k tomu je potřeba mít i vedení, a tak se uplatní lidé různého vzdělávání i profesí. Hlásí se lidé napříč spektrem, lidé s akademickým titulem, doktoři, architekti i lidé vyučení.

„Pro každého, kdo má chuť, se práce najde. Zejména pro toho, kdo se zajímá o techniku nebo zbraně, ale je to i o přemýšlení, o tom, být týmový hráč. V rámci týmu musí být schopni splnit úkol a také si musí pomoct. V armádě vždy záleží na celku,“ dodal Gubáš.

Aktivní zálohy mohou být nasazeny nejen v případě obrany státu, ale i třeba při přírodních katastrofách či při mimořádných situacích, jako byl například covid. Na oplátku projdou jejich členové nejen profesionálním výcvikem, ale mohou i se dále vzdělávat třeba v cizích jazycích a dalších dovednostech.