Armáda kupuje kamikadze drony

„V současné době vede mi­nisterstvo obrany vyjednávání s konkrétním dodavatelem vybraného systému vyčkávací munice. Vzhledem k povaze projektu je resort vázán obchodním tajemstvím vůči zvolenému dodavateli,“ sdělila Právu mluvčí generálního štábu Vlastimila Cyprisová.

Podle informací Práva by měla obrana vyjednávat s izraelskou firmou UVision, která vyrábí sebevražedné drony Hero různých velikostí od malého o váze osmi kilogramů až po 150kilogramový dron, který doletí 200 kilometrů a dokáže zničit těžkou obrněnou techniku.

„Zámyslem armády je pořídit deset souprav vyčkávací muni­ce pro jednotky pozemních sil,“ dodala Cyprisová. Smlouvu chce generální štáb podepsat do konce roku 2023.

Kolik budou kamikadze drony stát, mluvčí neuvedla. Na internetu je dohledatelné, že italské speciální síly nakupují neurčený počet nejmenších strojů Hero 30 a zaplatí za ně v přepočtu téměř sto milionů korun.

Podle šéfredaktora Armád­ního technického magazínu (ATM) Michala Zdobinského kombinují kamikadze drony výhody naváděné střely a průzkumného bezpilotníku. „Užívalo se to i dřív, ale na Ukrajině se ukázalo, jak je to nebezpečná zbraň, protože je to jak průzkumný, hlídkující, tak i úderný stroj v jednom,“ řekl Právu Zdobinský.

Sebevražedný dron bývá totiž tichý s nízkou rychlostí, a je proto hůř zachytitelný radarem, nad svým cílem může kroužit a čekat na nejvhodnější chvíli útoku. Menší drony může vypouštět a řídit jeden voják, který jak odpalovač, tak dron může nést na zádech. Větší drony už musí být na místo určení dopraveny technikou.

Jaroslav Galba z Univerzity obrany uvádí, že vyčkávací munici používají armády už řadu let. „Většího mediálního zájmu se ale dočkala až s pokračováním války o Náhorní Karabach z roku 2020, kdy pomocí ní Ázerbájdžán ničil arménskou protivzdušnou obranu. V současnosti hraje důležitou roli i ve válce na Ukrajině, kde ji využívají obě strany,“ píše ve své práci o užití kamikadze dronů na Ukrajině.

Ukrajinci podle něj používají americké malé stroje Switchblade 300. Rusové mají vlastní drony Lancet, ale od loňska začali využívat íránské stroje Šáhid 136. Ty ukrajinské protiletadlové obraně způsobily už řadu škod v místech, kde to nečekala.

„S odhadovaným bojovým doletem 1000 kilometrů jsou operátoři schopni zasáhnout cíl prakticky kdekoli na území Ukrajiny a přiblížit se k němu z optimálního směru. Rusové si tak udržují schopnost působit ze vzduchu v hloubi ukrajinského týlu,“ uvedl Galba.

Česká armáda zatím používá několik typů menších pozorovacích dronů. Loni se generální štáb rozhodl koupit tři větší bojové drony Heron 1 z Izraele, které by mohly nést rakety nebo pumy, za 2,7 miliardy korun. Tuto zakázku ale armáda shodila ze stolu a oznámila, že nakoupí 200 malých dronů. Za změnou názoru je podle vojáků válka na Ukrajině, kde se menší bezpilotní prostředky osvědčily.

Armáda nyní užívá několik desítek menších bezpilotních letounů. Největší jsou drony Scan Eagle, které mají vojáci z opavského pluku průzkumu a elektronického boje. Dále vojáci u bojových jednotek používají kvadrokoptéry Vážka A a americké drony Raven a Puma.

Specialista zpravodajského za­bezpečení české armády Petr Čeklovský vysvětluje rozhodnutí armády tím, že menší drony jsou v přímém boji pro vojáky užitečnější, protože nemusí vyžadovat jejich nasazení od vedení armády a mohou je hned použít.

„Základní výhodou dronů kategorie mikro a mini je, že poskytují veliteli situační přehled na bojišti v čase, kdy on to zrovna potřebuje. Jejich použití pro velitele tak není o moc těžší, než když si vyndá dalekohled z batohu,“ dodal Čeklovský.