Článek
Za modifikace, které mají vést ke zlepšení uživatelského komfortu, nezaplatí stát nic navíc. Zbrojovka by měla pušky dodat bez zpoždění v listopadu podle původních předpokladů, řekl novinářům Bohuslav Dvořák z ministerstva obrany.
Nové požadavky ministerstva obrany nebyly součástí původního zadání na nové samopaly. "V žádném případě nejde o jakoukoli změnu konstrukce zbraně. Jde čistě o zvýšení uživatelského komfortu vojáka nad rámec toho, co chtěla armáda," vysvětlil Dvořák.
Zvýšení komfortu při používání zbraně bylo součástí i prvního dodatku ke smlouvě, který armáda podepsala již na konci minulého roku. "Ne všechny požadavky se ale mohly stát předmětem dodatku číslo jedna, z toho důvodu probíhala intenzivní jednání s Českou zbrojovkou, abychom byli schopni co nejvíce těchto požadavků na zbraň začlenit," dodal Dvořák.
Na první oznámenou nutnost úprav samopalu ČZ 805 si stěžovala belgická státní firma FN Herstal, která skončila ve výběrovém řízení na nové pušky druhá. Protestovala i švédská firma Aimpoint, která měla na belgické pušky FN SCAR pro českou armádu dodávat optická zařízení. Ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že ke stížnostem firem nevidí důvod.
Zbrojovka začne pušky dodávat v červenci
Česká zbrojovka je od července připravena začít dodávat útočné pušky ve variantách, které armáda požaduje, uvedl generální ředitel firmy Lubomír Kovařík. Úpravy podle Kovaříka zbrojovku finančně nezatíží.
Po dodání prvních pušek se s nimi vojáci budou intenzivně "sžívat". Zhruba v listopadu pak bude možné dodat vojákům zbraně k ostrému nasazení, uvedl Dvořák.
Útočné pušky ČZ 805 vybrala obrana přibližně před rokem ve výběrovém řízení jako zbraň, jež má ve výzbroji české armády nahradit dnes již zastaralé samopaly vzor 58. Armáda podepsala smlouvu na dodávku téměř 8000 nových kusů loni.
Termín "útočná puška" je označení kategorie zbraní. Je odvozen od německé zbraně StG 44 Sturmgewehr používané na konci 2. světové války. Jako útočná puška byl v československé a později české armádě zaveden samopal vzor 58.
Pořízení nových pušek, pistolí i samopalů je součástí armádního projektu na vybavení "vojáka 21. století". Ten vychází převážně z požadavků vojáků nasazených v zahraničních bojových operacích. Trendem je podle ministerstva obrany snižování zátěže příslušníků armády, miniaturizace součástí výstroje, snižování jejich velikosti a zvyšování účinnosti.