Armáda chystá velký nábor. Slibuje příspěvek až čtvrt milionu

V loňském roce armáda zažila hodně hubený rok. Byť rekrutace byla podobná jako v minulých letech – k jednotkám přišlo 1285 nováčků a do lavic Univerzity obrany usedlo 382 studentů –, tak armáda posílila jen o dvě stě mužů a žen v uniformě. Může za to nebývalý odchod vojáků do zálohy.

„Minulý rok odešlo víc lidí, než se čekalo. Nábor nebyl nižší, ale odchody nepokryl. Chystáme proto nábor zvyšovat, ale rostoucí věk vojáků z povolání je dlouhodobý trend, se kterým bojujeme,“ řekl Právu první náměstek ministryně obrany František Šulc.

Armáda proto nyní chystá velký nábor. Slibuje i velké náborové příspěvky od 30 do 250 tisíc korun. Klasická náborová střediska, která jsou v každém krajském městě, letos posílí virtuální středisko, jež chce cílit hlavně na mladé adepty.

„Na rok 2023 je stanoven rekrutační cíl přijmout do služebního poměru vojáka z povolání 2200 osob, z toho 1700 k vojenským jednotkám a 500 ke studiu na Univerzitě obrany,“ sdělila mluvčí armády Vlastimila Cyprisová.

Zájem podle ní je zatím velký, protože letos už podalo žádost o vstup do armády 2614 lidí a 1080 se hlásí do Brna na univerzitu.

Ale nemusí to být dost, protože sítem zdravotních a psychologických testů a také fyzickým přezkoušením projde jen asi desetina zájemců.

Loni zanikl služební poměr 1337 vojákům z povolání. Podle Cyprisové jich přitom více než třetina odešla ještě před vypršením kontraktu. To se v minulosti nestávalo.

„Nejčastějším důvodem k podání žádosti o propuštění ze služebního poměru jsou osobní a rodinné důvody,“ řekla Právu Cyprisová.

Jedním z důvodů předčasných odchodů bývá náročné dojíždění, protože armáda může vojáka přeložit na druhý konec republiky nehledě na jeho bydliště.

Přitom předčasný odchod do zálohy je pro vojáky krajně nevýhodný. „Všem, kteří odejdou před uplynutím kontraktu, se o polovinu snižují výsluhové náležitosti – tedy odchodné, výsluhy nebo odbytné,“ dodala mluvčí. Výjimkou jsou ti, kteří odejdou ze zdravotních důvodů.

Nejvíce armádě chybějí řidiči a IT specialisté. Dlouhodobě shánějí nováčky dělostřelci v Jincích, ženisté v Bechyni, protiletadlový raketový pluk ve Strakonicích nebo výsadkáři v Chrudimi.

Česká armáda stárne už řadu let. Letos je průměrný věk 38,63 roku. V roce 2009 byl 33 let, v roce 2014 už to bylo 36 let a v roce 2019 bylo průměrnému vojákovi v české armádě 37 let. Armáda už v roce 2015 začala masivně nabírat, ale trend se jí nedaří zlomit.

Podle bývalé šéfky armádního náboru Lenky Šmerdové za špatným demografickým profilem armády stojí ekonomická krize v roce 2009, kdy se výrazně zredukoval armádní rozpočet.

„Tehdy jsme skoro zastavili nábor, mladí lidé vůbec nepřicházeli a armáda stárla,“ vysvětlila před časem Právu generálka Šmerdová.

České ozbrojené síly se proto dostaly v zemích NATO na konec žebříčku armád s nejvyšším věkovým průměrem.

Starší než česká armáda je jen ta belgická s průměrem 40 let. Naproti tomu francouzskému vojákovi je průměrně 33 let, americkým pilotům 30 let a mariňákům dokonce pouhých 25 let.

Dnes je v celém resortu obrany více než 26 tisíc vojáků. Ministerstvo by přitom chtělo do roku 2026 navýšit počet vojáků až na 30 tisíc. To je dost ambiciózní cíl, protože každý rok do zálohy či do důchodu odchází okolo tisícovky příslušníků.