Armáda chce více dat o lidech i firmách. Pro rychlejší případnou mobilizaci

Celou digitalizaci řídí generál Petr Šnajdárek, ředitel sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany. Podle něj bude armáda v době míru zpracovávat z registrů pouze anonymizovaná data, která jí usnadní plánování obrany a urychlí možnou mobilizaci. „Nemůžeme sbírat data až v době ohrožení státu. To by už bylo pozdě,“ řekl Novinkám a Právu generál.

Zpracovávat data o lidech a firmách armádě umožnila loni přijatá novela branného zákona.

Velení armády by sice preferovalo obnovit administrativní odvody i v době míru, ale politikům se do nepopulárního kroku nechce, a proto ministerstvo obrany alespoň novelizovalo branný zákon.

Díky tomu teď velení armády může získat data o obyvatelstvu, jeho vzdělání a zdravotní způsobilosti, ale také například o dostupnosti nákladních aut, jeřábů a další techniky českých firem.

Vojáci se dozvědí, kolik je v jednotlivých krajích a obcích s rozšířenou působností lidí, které lze povolat k obraně země. Branná povinnost platí pro všechny ženy a muže od 18 do 60 let, které může vláda mobilizovat v případě válečné krize.

Konkrétně by měli získat obraz o tom, kolik je v daném místě mužů a žen, v jaké věkové kategorii, jaké mají povolání a vzdělání, zda vlastní řidičský nebo zbrojní průkaz, a také informaci, kolik z nich je zdravotně schopných nebo neschopných pro vojenskou službu.

„Celý proces to zrychlí, protože už nebudeme v případě potřeby rozesílat dopisy a také už nebudeme povolávat nikoho, kdo nemůže ze zdravotních důvodů sloužit. Ušetříme tím spoustu práce a lidí, kteří by museli vypisovat ručně papírové formuláře a rozesílat je v obálkách poštou,“ řekl generál. Dodal, že by to mělo ulehčit i život lidem, protože už nebudou muset sdělovat informace, které o nich stát už ví.

V současné době by byl proces mobilizace, tedy povolávání k odvodům, pracný a zdlouhavý. „Bylo by těžké zabezpečit mobilizační povinnost za pomoci formulářů z roku 1983 nebo sehnat jeřáb nad 40 tun, který armáda nemá, když se nedostaneme do registru vozidel,“ uvedl Šnajdárek.

Armáda bude mít přístup do registru obyvatel a řidičů. „Dozvíme se, kolik je v daném kraji řidičů v určitém věkovém rozmezí například s průkazem typu C a také jestli jsou povolatelní,“ doplnil. Vojáci by měli nově vidět i online do zásob Státních hmotných rezerv, do registru trestů a také vozidel. „Doteď nemáme právo na přístup do registru vozidel, ale teď budeme vědět, kolik je v daném kraji například registrovaných nákladních vozidel a jakého typu,“ řekl Šnajdárek.

V případě válečné krize může armáda majitelům těchto vozů nařídit - pokud má své techniky nedostatek -, aby je poskytli pro vojenské účely.

Výhledově by vojáci chtěli, aby jim také ministerstvo školství poskytovalo informace o tom, jaké mají lidé dosažené vzdělání. Data o zdravotním stavu lidí by mělo s obranou sdílet i ministerstvo zdravotnictví. „Přístup ke zdravotním datům budeme mít na konci roku 2025,“ poznamenal generál. V době míru se vojáci dozvědí jen, kolik lidí v daném okrsku je schopných, či neschopných služby. „Teprve v krizovém nebo válečném stavu budeme moci vstoupit do podregistrů a lidi cíleně oslovit,“ doplnil generál. I tak se bude moci se zdravotnickou dokumentací seznámit pouze vojenský lékař sedící u odvodové komise. „To celý proces zrychlí a občané nebudou obtěžováni zbytnými dotazy na informace, které stát už má k dispozici,“ poznamenal Šnajdárek.

Přístup k datům bude konkrétně mapován, aby šlo dohledat, kdo co hledal. „Nebude to žádný velký bratr. K datům se dostanou jen povolaní. Nebudeme vidět, že má člověk XY nějaké neduhy, ale uvidíme, že například v Olomouckém kraji je tolik a tolik IT specialistů a jsou ve věku 30 až 35 let a že nemají žádné zdravotní omezení,“ vysvětlil Šnajdárek.

Zároveň by systém měl být odolný proti napadnutí zvenku. Podle generála se zapojili do projektu BIVOJ, který připravuje kybernetický úřad NÚKIB a který by měl chránit státní infrastrukturu před kybernetickými útoky.

Celý systém vojáci vytvářejí společně s vnitrem, konkrétně s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Rozpočet je zatím minimální, ve výši 12 milionů korun.

Po digitalizaci registrů by chtěli vojáci společně s ministerstvem vnitra vytvořit systém včasného varování a mobilní aplikaci, jakou používají v Izraeli proti teroristickým útokům a raketám, které přilétají z Pásma Gazy nebo Libanonu.

Podle generála Šnajdárka už dnes dokáží krizovému štábu integrovaného záchranného systému poslat podklady pro varovnou SMS. Do dvou let by chtěli vytvořit aplikaci, v které by jak krizové štáby, tak i občané mohli získat podrobnosti o možném ohrožení. „Moderní systém varování je potřeba, protože kdybychom čelili útoku a přiletěla raketa, tak sirény už nikdo akceptovat nebude,“ řekl Šnajdárek. Dodal, že se armáda inspirovala v Izraeli nebo na Ukrajině, kde lidé v mobilní aplikaci dostanou zprávu, že se blíží raketa a kde se mohou nejlépe schovat. Podobný systém mají i v Pobaltí a připravují ho v Polsku.

Obdobnou aplikaci má např. české ministerstvo zahraničí. Systém DROZD dokáže českým zaregistrovaným turistům poslat varování a důležité informace o zemi, kterou cestují.

Podle generála bude systém varovat i v případě živelních katastrof, jako bylo tornádo na Moravě nebo požár v Hřensku. Propojení a sdílení registrů bude prospěšné pro celý integrovaný záchranný systém. „Stát díky tomu bude vědět, co vlastní na všech úrovních a koho a co může povolat, a také bude moci oslovit vlastníky potřebné techniky. Ty nyní neznáme a v případě krize je to nutné vše pracně zjišťovat a obvolávat,“ podotkl generál.

Snazší by podle něj mělo být i poskytování podpory projíždějícím spojeneckým vojskům, tzv. Host Nation Support. „Při tom také potřebujeme součinnost s civilními složkami, ale spolupráce je velmi krkolomná. Teď bude snazší dostat do krizových štábů obcí a krajů informace o tom, že se přes jejich území bude přesouvat vojenská technika a jaká mají udělat opatření “ uvedl.

Na jednotlivé registry by se vojáci chtěli napojit už na začátku příštího roku. Aplikace, která by měla podrobně varovat občany, by mohla podle generála vzniknout v roce 2026.

Zkušenosti s digitalizací státní agendy má Šnajdárek z covidové doby, kdy pomáhal na ministerstvu vytvářet systém Chytrá karanténa a aplikaci Tečka. „Stejně jako to máme nyní u nás, tak na začátku covidu hygienické stanice pracovaly v systému tužka papír, protože data tehdy nebyla vůbec digitálně zpracovatelná a každý kraj to měl jinak,“ zavzpomínal Šnajdárek.