Článek
„Vláda tímto reaguje na neustálý a bohužel nikoli příznivý vývoj bezpečnostní situace v Evropě a rovněž na ne zcela uspokojivý stav zálohy ozbrojených sil ČR, která v důsledku legislativní nečinnosti od roku 2004 zůstává nevycvičeným, stále se ztenčujícím sborem,“ řekl ve čtvrtek ve Sněmovně šéf obrany Martin Stropnický (ANO).
Podle něj se válečné konflikty přiblížily k samotné hranici členských států NATO, a tudíž není čas na otálení.
Stropnický uvedl, že podle průzkumu, který si ministerstvo nechalo vypracovat, se potvrdil většinový zájem občanů na jejich účasti při obraně vlasti. Hlavním cílem navrhovaných změn je přilákat nové zájemce do armádních aktivních záloh.
Dosud o ně mají lidé pramalý zájem. Zařazeno je do nich kolem 1200 lidí. Armáda by byla ráda, kdyby tento počet stoupl na 5000.
Zálohy jen dobrovolné
Přispět by k tomu měla finanční motivace. Zatímco dosud záložáci dostávají odměnu 500 korun měsíčně, při cvičení k tomu ještě náhradu mzdy a kapesné v průměru 25 korun za den cvičení, nově by měsíční odměna měla být 1000 korun.
Za každý den cvičení by dostávali plat odpovídající průměrnému tarifu profesionálního vojáka na stejné pozici. Záložáci by měli nárok i na proviantní či výstrojní příspěvek či na rekondiční pobyty.
V případě, že se armádě splní její představa o pěti tisícovkách záložáků, bude to resort ročně stát 315 miliónů korun, ovšem ministerstvo kalkuluje s tím, že náběh bude postupný.
Podle údajů obrany, které citovala ČTK, stojí ročně jeden profesionální voják 571 tisíc korun, u vojáka v záloze by to po schválení změn bylo 153 tisíc ročně.
Branná povinnost se nemění
Poslanci ve čtvrtek opakovaně upozorňovali, že ani schválením navržených změn se nijak nemění všeobecná branná povinnost, která se týká lidí od 18 do 60 let.
Ačkoli vláda přišla s návrhem na plošné odvody osmnáctiletých mužů i žen, jisté je, že nakonec budou odvody pouze na bázi dobrovolnosti, a to s povinným výcvikem. Mnozí poslanci totiž už dopředu dali najevo, že plošné odvody by byly jen formální, a tudíž je nelze podpořit. Stropnický se tomu nebrání.
Mezi poslanci převládl názor, že změny branné legislativy jsou natolik závažným krokem, že je třeba si na ně vyčlenit více času, a Sněmovna proto prodloužila lhůtu mezi prvním a druhým čtením ze 60 na 90 dnů, kdy výbory budou moci detailně rozpitvat navrhované změny.