Arenberger: Nabídku nahradit Blatného nemám, ale možná mě osloví

„Ambici být ministrem nezbytně nutně nemám, ale kdyby bylo potřeba, tak mě znáte, že já rád pomáhám všem,“ řekl Arenberger Novinkám.

Odmítl ale, že by nabídku již obdržel. „Už se mě na to ptalo více lidí. Říkám, že kdyby se něco takového (výměna ministra) dělalo, přirozeně se šáhne na přímo řízené organizace. Takže není vyloučeno, že mě možná někdo osloví,“ dodal.

Spekulace o možné výměně ministra zdravotnictví se objevují opakovaně. O tom, že dostal a odmítl nabídku na tento post, nedávno mluvil hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním jednání s prezidentem Milošem Zemanem uvedl, že v březnu neplánuje výměnu na postu ministrů, připustil ale, že pokud jde o duben, teprve se uvidí.

O Arenbergerovi jako možném ministrovi se začalo spekulovat tento týden poté, co si založil účet na Twitteru. Šéf nemocnice uvedl, že mu založení účtu poradila dcera.

„Máme pouze nemocniční Instagram a Facebook. Řekla mi, že by stálo za to, abych si založil i Twitter kvůli tomu, že očkujeme a tak dále,“ vysvětloval Arenberger.

Pro konec ministra Blatného ve funkci se veřejně vyslovil prezident Miloš Zeman, který to zdůvodňoval Blatného postojem k ruské vakcíně Sputnik V.

Blatný uvedl, že dokud bude ministrem, nebude se v Česku očkovat ruskou vakcínou, aniž by byla schválená Evropskou lékovou agenturou (EMA).

Arenberger pro Novinky připustil, že on by zájemcům umožnil, aby se Sputnikem V očkovali v rámci klinického zkoušení. Stačil by souhlas etické komise a Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), což by podle něj zabralo nanejvýš měsíc.

„Vím o řadě pacientů, kteří na Sputnik čekají. Na druhou stranu není jednoduché používat neregistrovaný preparát. Rozumné řešení vidím v tom, že by se udělala rozsáhlá klinická studie na větším počtu pacientů, kdy obě strany vědí, že jdou do experimentálního preparátu, kterému nějaké to razítko chybí, a vstupují do toho dobrovolně,“ vysvětloval Arenberger.

Odborník na dětskou hematologii Blatný nastoupil do čela ministerstva zdravotnictví loni v říjnu. Od počátku čelí kritice kvůli komunikaci i kvůli personálním otázkám.

Kritiku sklízí i za některé výroky, třeba v lednu za slova o tom, že jen 30 procent z vykazovaných úmrtí s covidem je skutečně přímo s nemocí spojených.

Ani Arenberger není odborníkem v oblasti epidemiologie. Ve vinohradské nemocnici působí přes 30 let, do jejího čela se postavil v roce 2019. Patří mezi nejuznávanější evropské dermatovenerology a působí též jako vysokoškolský pedagog.