Areál po zkrachovalé Poldi Kladno: Změť firem a rozpadajících se ruin

V něm kdysi pracovaly desítky tisíc lidí. Po krachu hutí tu ale ještě pořád zbývají rozpadající se haly, věže, zarůstající budovy s vymlácenými okny. Areál byl rájem pro sběrače kovů a ještě v současné době leží podle vedení města Kladno velká část ploch a objektů ladem.

Opuštěné pozemky a budovy nacházejí postupně nové využití, ale rozvoj nové industriální zóny není moc svižný. Průjezd neutěšenou lokalitou vrací člověka o hezkých pár let do minulosti.

„Přibližně polovina je dnes nevyužitá, ale pro většinu již existují záměry. Část pro nejrůznější průmysl, část pro bydlení a rozvoj města,“ nastínil kladenský radní a architekt Ondřej Rys. „Kolem nejvýraznější historické dominanty vápenných pecí by mohl vzniknout i park, pokud se městu v budoucnu pozemky i vápenné pece povede získat. Vlastník vápenek je v exekuci, a je tak nemožné se k nim dostat,“ dotkl se Rys velkého problému, jímž jsou vlastnické vztahy k nemovitostem.

Vlastníků jsou tady po rozpadu státního podniku a následné privatizaci stovky. K tomu se musí ještě připočítat ekologické zátěže a jejich nutná a nákladná likvidace.

Celý brownfield po bývalé SONP Poldi se skládá ze čtyř hlavních částí. První nejstarší část jižně od Dubské ulice je po bývalých železárnách, takzvané Vojtěšské huti. Tady na zhruba 90 hektarech figuruje kolem 180 vlastníků, je tu mix fungujících firem i prázdných pozemků a ruin. Město tady vlastní jen některé komunikace a asi 2 hektary pozemků po bývalých koksovnách, které vykoupilo, aby je za pomoci dotací mohlo nechat vyčistit od ekologických zátěží.

„Podle územního plánu je část určena pro lehkou výrobu, okrajové části navazující na město pak pro smíšené městské využití. Z části by zde měly stát městské ulice s domy,“ přiblížil radní Rys.

Severně od Dubské ulice je zhruba stohektarový brownfield po Poldi. Celá tato část je určena pro výrobu a částečně už je tak využita. Figuruje tady jeden soukromý majoritní vlastník, v jehož režii je vyčištění pozemků a jejich příprava pro další využití v podobě skladů či výrobních podniků. Necelou třetinou nákladů na likvidace ekologické zátěže přispěl vlastníkovi stát dotacemi. Obdobně jako v první části, tak i tady by město chtělo historicky nejzajímavější objekty, například generátorové haly, obnovit a využít například pro kulturní účely.

Třetí částí je halda proti hřbitovu, která navazuje na obě zmíněné oblasti. Halda se bude podle informací města ještě dalších dvacet až třicet let těžit jako zdroj stavebního materiálu. Teprve pak by tady mohla vznikat městská zástavba navazující na centrum města.

Poslední významnou částí podniku byla ocelárna na Dříni. Tamní pozemky se dělí mezi Kladno a Buštěhrad. Na části stále fungují železárny, zbytek se využívá například jako sklady nebo odborné pracoviště ČVUT pro výzkum energeticky efektivních budov.