Článek
Ve svém kázání naléhavě varoval před návratem komunistických myšlenek. "Číhošť není jen úzce církevní záležitost, otázkou tohoto kraje, ale skutečným místem, které vypráví o tom, co znamená diktatura," řekl v kázání.
Pohnul se kříž na oltáři
V prosinci 1949 se při mši v místním katolickém kostele o třetí adventní neděli během kázání faráře Toufara údajně několikrát pohnul kříž umístěný na hlavním oltáři. Dodnes neobjasněný úkaz se měl později ještě opakovat. Tato událost posloužila totalitní moci k perzekuci církve. Toufar byl zatčen a mučen a 25. února 1950 zemřel utýraný sedmačtyřicetiletý kněz na následky prasklého žaludečního vředu.
Duka ve svém vystoupení doporučil všem, kdo chtějí o naší minulosti vědět víc, aby si přečetli Černou knihu komunismu, aby si uvědomili, jaké mělo 20. století dějiny. "Není možné mluvit o temném středověku, temném baroku, ale o temném 20. století. Jen militantní ateismus v hnědé či rudé barvě poslal na věčnost stamilióny lidí," zdůraznil.
Dnešní mší lidé podle něj děkovali faráři Toufarovi za jeho oběť, měli by prý děkovat ale všem, kteří měli odvahu říct své ne. "Zamysleme se nad sebou a přiznejme si, že ne vždy jsme doufali a věřili, že právo je silnější než nástroj..." poznamenal arcibiskup.
Duka má zvláštní vazbu na Číhošť. V době, kdy se rozhodlo o jeho jmenování pražským arcibiskupem, byl právě zde. Už kvůli tomu ho to do této malé vesnice na Vysočině táhne.
Číhošťský zázrak je i pro Duku záhadou. "Ale i malá věc má velký dopad. Nikdo vám neodpoví, zda to byl, či nebyl zázrak," řekl Duka novinářům. Odpověď není prý ani v dokumentech, které se k této události vztahují. Plyne z nich, že zařízení na pohybování kříži v kostele nebylo. Vyplývá to z Toufarovy výpovědi i ze zjištění příslušníků StB. "Číhošť je malá vesnička a Toufar nebyl žádná kněžská osobnost, která by přitahovala, měla váhu, vliv. Pořád zůstává záhadou, proč si vybrali zrovna jeho a Číhošť," zamyslel se Duka.
Mučením si vynutili přiznání
Komunistická moc označila "zázrak" za podvod, který měl být součástí protistátního spiknutí katolické církve. V lednu 1950 zatkla kněze Státní bezpečnost a poté se ho snažila přinutit k přiznání, že pohyb kříže sám zinscenoval. Po mučení vyšetřovatelé nakonec 23. února kněze přiměli, aby podepsal protokol, v němž se k činu přiznal.