Architekti mají projekt Vltavské filharmonie, zdražil na 11,65 miliardy

Vítězný návrh v soutěži v roce 2022 předpokládal náklady 9,4 miliardy korun. Podle vedoucího projektového týmu, architekta Martina Krupauera se na zdražení podílí inflace, ceny stavebních materiálu a také náklady dopracování návrhu ve výši 1,2 miliardy korun. Objem budovy se také zvětšil o 13 procent na 477 tisíc kubíků obestavěného prostoru. Zároveň je do dalších úprav území u stanice metra Vltavská třeba investovat dalších 4,8 miliardy korun.

„Neznám žádný projekt, který by v čase zlevňoval. Musíme s tím počítat,“ uvedl primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Praha usiluje o to, aby se na nákladech podílel jak stát, tak soukromý sektor. Podle jeho náměstka Jiřího Pospíšila (TOP 09) stát projekt podporuje, není ale jasné, zda se vláda do konce svého mandátu zaváže ke konkrétní podpoře. „Tipuji, že to spíš bude na příští vládě,“ řekl Pospíšil. Stavba podle něj bude šancí pro české donátory, jaká se otevírá jednou za sto let. Filharmonii Pospíšil přirovnal ke stavbě Národního divadla.

Jiný náměstek primátora Petr Hlaváček (za STAN) chce do Vánoc představit vznik nadačního fondu. Podle něho se daří držet harmonogram, který počítá se zahájením stavby v roce 2027 a uvedením do provozu v roce 2033. „Spousta hudebních těles nemůže přijet do Prahy, protože nemá odpovídající prostor a zázemí,“ řekl Hlaváček.

Architekti podle Krupauera detailně propracovali provozní i technická řešení, doplňovaly se další prostory, řeší se jejich náplň. Sálů má být pět. Místo koncertního sálu se nově mluví o Národním hudebním centru, zkoumají se materiály. Hlavní sál má být ve dřevě, šumavského smrku. Hlavním materiálem pro komorní sál se stane pískovec, multifunkční sál bude kovový, nezapomene se na sklo. Dále v budově vznikne školní sál a zkušebna. Zkoušky až dvou orchestrů nemají zablokovat sály. „Pouštíme se do technické dokumentace pro provedení stavby,“ řekl Krupauer.

Společné povolení očekává v roce 2026, celý projekt musí projít posouzením vlivů na životní prostředí EIA. Předpokládá se takzvané velké posouzení podle zákona, které mimo jiné žádal spolek Arnika, a to hlavně kvůli dopravě. Organizace dopravy se má změnit včetně magistrály a tramvajové trati.

Zároveň musí být provedeno posouzení z hlediska dopadů na kulturní dědictví.

Podle Krupauera nelze vyloučit, že současně se stavbou filharmonie se bude rekonstruovat Hlávkův most. Během stavby bude muset být přerušeno na čas metro, pro materiály se má využít řeka a bude patrně nutné upravit plavební dráhu ve Vltavě, aby bylo možné, jak řekl Krupauer, „stavět z vody“.