Článek
Na hřebu je vytvořen křížek z jednadvacetikarátového zlata. Schránku podle dendrologického výzkumu mimo jiné tvoří dubové dřevo z období 260 až 416 našeho letopočtu. Podle archeologů lze hřeb z Pravého kříže svým významem a vzácností srovnávat s relikviářem svatého Maura.
Dutina v trezorové místnosti, v níž byla schránka uložena, má rozměry 26 × 16 centimetrů. Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. „Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské - Iesus Rex, tedy Ježíš Král,” uvedl archeolog Jiří Šindelář.
Zleva kardinál Dominik Duka a opat strahovského kláštera v Praze Daniel Janáček si prohlédli v milevském klášteře výjimečný archeologický objev.
Archeologové se výzkumu milevského kláštera věnují několik měsíců. Na jaře například v objektu nalezli tajnou chodbu. Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Založil jej Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn.
Významný objev
Objev pozůstatků relikviáře v Milevsku se řadí mezi nejvýraznější výsledky práce archeologů v posledních letech. V nedávné minulosti se podařilo například na pražském Vyšehradě odkrýt základy jednoho z největších kostelů střední Evropy (srpen 2014), který je zároveň nejstarším známým vyšehradským kostelem.
V listopadu 2015 pak náhodný nálezce při zkoumání rybniční soustavy u Chýště na Pardubicku na rozoraném poli objevil neobvykle velký denárový poklad, označovaný za poklad století.
Z Ježíšova kříže zřejmě není
Nález má význam pro křesťany coby vzácná relikvie odkazující k tradici. Je reálné, že pocházel z předmětu, který byl nazýván Pravý kříž. Že by se ale jednalo o hřeb ze skutečného kříže, na němž měl být ukřižován Ježíš, je velmi nepravděpodobné.
Nehledě na to, že dosud nebyla se stoprocentní jistotou potvrzena ani samotná Ježíšova historická existence, proti tradičnímu přesvědčení hovoří i dendrologický rozbor zbytků dřeva. Jeden vzorek je dřevo z modřínu, což není strom, který by typicky rostl v subtropickém podnebí Izraele. Navíc podle radiokarbonové metody pochází z období 1290 až 1394 našeho letopočtu.
Druhý vzorek pochází z dubu. Přestože některé duby jsou v subtropickém klimatu zastoupeny, konkrétní nález spadá do období 260 až 416 našeho letopočtu, uvedli vědci.
Ukřižování byl typický způsob popravy, který ve starověké Judeji praktikovali během své nadvlády Římané. Podle údajů židovského historika Josefa Flavia během židovského povstání v letech 66 až 70 našeho letopočtu tímto způsobem Římané popravili tisíce Židů.
Mezi další relikvie, které se vážou k Ježíšově osobě, ale moderní věda jejich autenticitu vyvrátila, patří například Turínské plátno s otiskem mužské tváře.