Archeologové objevili hroby obětí romského tábora v Letech

„Jsme přesvědčeni, že jsme skutečně lokalizovali táborový hřbitov. Žena byla pohřbena v rakvi. Dnes jsme ještě lokalizovali hrob novorozence. V těsné blízkosti žulového kruhu památníku se tedy skutečně nachází hřbitov obětí,“ konstatoval Vařeka.

Podle něho je nejdůležitější, že se po více než 70 letech podařilo najít, kde jsou hroby vězňů z letského tábora. „Jak vidíte, zakryté jsou i ostatky asi čtyřicetileté ženy, které nebudou vzhledem k pietě pozůstalých exhumovány. Z těchto důvodů nebudeme odkrývat ani všechny hroby,“ vysvětlil Vařeka.

Podle historických pramenů je na místě pohřbeno 120 vězňů bývalého pracovního tábora. „Pro nás je velmi důležité, že se podařilo najít hroby obětí, když toto pohřebiště se rozkládá na 400 metrech čtverečních. Je to v místě, kde jsme pohřebiště očekávali a zásadní je, že toto místo bude pamětní a nikdo nebude po obětech šlapat,“ konstatoval pozůstalý po obětech tábora v Letech Čeněk Růžička.

Zmínil, že podle některých zdrojů by mohly být hroby i kousek dál v lesíku. „Pokud se to potvrdí, bude se muset pamětní místo rozšířit. My máme k pomníku zvláštní vztah a nechtěl jsem si připouštět, že by mohly být hroby někde jinde. Teď je to potvrzeno a já jsem rád,“ doplnil Růžička.

V Budoucnu by měl památník vzniknout na místě státem vykoupeného vepřína. „Soutěž na budoucí podobu památníku by měla být vyhodnocena v květnu příštího roku. Věříme, že se nám podaří vybrat skutečně podařený návrh. Teprve potom dojde k demolici vepřína. Uvidíme, jak to dopadne, ale do konce příštího roku by měl být vepřín zdemolován,“ uvedla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Podotkla, že v první etapě by mělo být vytvořeno i návštěvnické místo. Pro veřejnost by měl být  památník zpřístupněn do roku 2023. „Na památník přislíbily pomoc norské fondy a mělo by se jednat o jeden milion eur a půl milionu eur na měkké aktivity,“ dodala Horváthová.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V lednu 1942 se tábor změnil na sběrnu, v srpnu pak byl určen pouze pro Romy. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, z nichž 327 v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.