Článek
V Klementinu byly například objeveny tři studny, pozůstatky kamenných domů nebo část trativodu z období 16. až 17. století. V základech barokní stavby byly objeveny části klenebních žeber či ostění oken, které s největší pravděpodobností pocházejí z konstrukcí středověkého kláštera odstraněného při výstavbě Klementina. Novinky o tom informovala Irena Maňáková z Národní knihovny ČR.
K nejvýznamnějšímu nálezu podle ní došlo při přesunu výzkumu ze západního křídla do traktu mezi Studentským a Révovým nádvořím, kde byly pod barokní podlahou suterénu odkryty zbytky zdiv náležejících k dominikánskému klášteru, který zde stál od 30. let 13. století.
Odkryli i množství reliktů
„Význam nálezu spočívá především v tom, že se jedná o první hmotný doklad tohoto kláštera, o němž jsme dosud věděli pouze z písemných pramenů,“ vysvětlil vedoucí archeolog Jan Havrda.
Nálezy dokládají i výstavnost gotické stavby, jež ve své době představovala jednu z nejvýznamnějších pražských církevních institucí. Při výzkumu byly rovněž odkryty četné relikty středověké a raně novověké zástavby, která byla odstraněna v souvislosti s výstavbou této části barokního areálu v roce 1654.
Vysoká památková hodnota
Kromě pozůstatků kamenných domů byly odkryty i tři středověké studny, z nichž některé později sloužily jako odpadní jímky. Nejvýznamnějším nálezem v těchto prostorách byla lineární zděná konstrukce vystavěná románskou technikou. Zaznamenaná délka 0,7 metru široké zdi dosahuje 11,7 metru a její koruna se nalézala bezprostředně pod současnou podlahou sklepa.
„Jedná se o unikátní architektonickou památku náležející ke skupině pražských profánních románských staveb, které představují nejstarší horizont kamenné architektury na území Pražské památkové rezervace a jejichž památková hodnota je nesporná. Interpretace tohoto nálezu není jednoznačná, mohlo by se však jednat o severní obvodovou zeď rozlehlejšího románského domu,“ uvedl Havrda.