Článek
Archeologové se průzkumem předpolí dolu Bílina vracejí do válečných let, kdy bylo české pohraničí s Podkrušnohorskou uhelnou pánví součástí Třetí říše. Německá armáda a letectvo potřebovaly velké množství pohonných hmot.
Vytěžené uhlí putovalo do chemické továrny nedaleko Litvínova, kde se z něj vyráběly syntetické pohonné hmoty. Na sto tisíc tun pohonných hmot bylo potřeba jednoho miliónu tun uhlí,“ říká vedoucí výzkumu Petr Čech z Akademie věd.
„Klíčovou chemickou továrnu si Němci chránili nejmodernější vojenskou technikou. V letech 1944 a 1945 umístili na vrcholky Krušných hor a v půlkruhu od jejich úpatí postavení protiletadlového dělostřelectva řízeného radary,“ popsal, jak to na Mostecku vypadalo za války, kurátor dělostřeleckých sbírek Vojenského historického ústavu Jan Fedosejev a dodal, že v lokalitě u Mariánských Radčic, kterou dnes archeologové zkoumají, bylo 16 kanónů ráže 105 milimetrů.
Vedoucí výzkumu Petr Čech představuje nalezené artefakty.
Největší a nejúspěšnější strategická bombardovací ofenzíva spojeneckého letectva byla zahájena 12. května 1944. Americké letectvo vyslalo více než 900 strojů z Británie a Itálie proti závodům na výrobu syntetických pohonných hmot v Německu a okolní okupované Evropě.
„Litvínovský chemický závod se postupně stal cílem 17 náletů, které ho zcela vyřadily z provozu. Nedostatek pohonných hmot ochromil německé pozemní síly i letectvo, což byl klíčový moment vedoucí k německé porážce,“ připomněl historii archeolog Michal Soukup.
Pyrotechnici již zlikvidovali 4,5 tuny munice
Archeologové a pyrotechnici při podzimním výzkumu zbavili výbušnin část území, kam za několik let postoupí těžba hnědého uhlí. Odkryli tuny munice a už nyní je jasné, že jde o největší nález od 2. světové války. Dělostřelecké granáty byly i po 70 letech strávených pod zemí stále aktivní. Pyrotechnická služba Policie České republiky zlikvidovala 4,5 tuny výbušnin, většinu přímo na místě.
„Při výbuchu dělostřeleckého granátu ráže 105 či 128 milimetrů je ohrožen prostor o průměru 800 metrů až jeden kilometr, ve kterém můžou střepiny zranit či zabít,“ připomněl policejní pyrotechnik Daniel Petráš.
Výzkum postupně odkrývá postavení jednotlivých kanónů a zbytky technického zázemí. „Ze země jsou vyzvedávány součástky techniky, kovové součásti výstroje a výzbroje, díky spodní vodě dochované dřevěné bedny na munici a dřevěné stavební části postavení, dále textil a kožené součásti výstroje. Nálezový fond obsahuje také dobové odpadky,“ vyjmenoval vedoucí výzkumu Petr Čech.
Na místech průzkumu se má těžit
V lokalitě zkoumané archeology se ale nachází munice nejen z dob funkčnosti palebného postavení, ale i z období po válce. Puškové náboje, dělostřelecké granáty a rakety sem po skončení konfliktu přiváželi vojáci, aby je zlikvidovali. Tuny munice jsou pod zemí dodnes a území je tak nebezpečné. Výbušniny budou i v letošní 2. fázi archeologického výzkumu likvidovat pyrotechnici.
Severočeské doly (SD), kterým lokalita patří, na ní plánují těžbu. „V těchto místech se bude těžit za nějakých deset patnáct let a v prostoru, kde bude probíhat ten průzkum letos, ještě mnohem později," řekl ředitel strategie a komunikace společnosti Vladimír Budinský.