Článek
Prezident Miloš Zeman oznámil, že odvolá Staňka z funkce k 31. červenci. Zda na jeho místo jmenuje Michala Šmardu, ale neřekl. Jak dlouho může prezident otálet?
V každém případě platí, že v čele ministerstva by měl být vždy člen vlády, jelikož ústavní koncepce předpokládá kontinuitu výkonné moci, byť v minulosti došlo k tomu, že byl ministr odvolán a nikdo nebyl pověřen řízením resortu. Pokud bude k 31. červenci odvolán pan Staněk, pak by měl být někdo jiný v tom okamžiku na návrh předsedy vlády pověřen řízením ministerstva. Jinými slovy, prezident by neměl otálet vůbec.
Takže prezident nemá čas na rozmyšlenou?
Jestliže předseda vlády nenavrhne nikoho jiného než pana Šmardu, pak prezidentovi nezbývá než po odvolání pana Staňka 31. července následně jmenovat pana Šmardu, nebude-li na stole ležet jiný návrh od premiéra. Pokud by prezident ministra odvolal a zároveň řízením resortu nikoho nepověřil, tak by vytvořil protiústavní situaci.
Kdyby ministři soc. dem. podali demise do rukou premiéra, musí je hned přijmout a odnést na Hrad, nebo má prostor pro vyjednávání? A jakou roli v tom může sehrát prezident?
Jeden z důvodů, proč ministři podávají demise prostřednictvím premiéra, je, aby předseda vlády mohl situaci řešit. Ústava na to pamatuje a dává mu nějaký čas, aby s ministry mohl vyjednávat.
Z toho lze zároveň dovodit, že když prezident obdrží skrz premiéra demise ministrů, má také jistý prostor k jednání a přesvědčování, jestli demise nevezmou zpátky. Pokud by na těch demisích trvali, tak je přijmout prezident bude muset, protože máme zákaz nucených prací.
Jak rozsáhlý je ten časový prostor?
Asi se bavíme řádově o jednom dvou týdnech, záleží na situaci. Pokud je to koordinovaná akce pěti ministrů v nějakém politickém kontextu, tak je ten prostor asi o něco větší, než když to udělá jeden ministr.
Podle koaliční smlouvy by po demisi všech pěti ministrů za soc. dem. měl premiér podat demisi, čímž by padla vláda. Co by se ale stalo, kdyby jeden z nich zůstal? Musel by kabinet znovu žádat Sněmovnu o důvěru?
Nemusel, koaliční smlouva nemá z ústavního hlediska žádnou relevanci. Vláda svoji kontinuitu odvozuje od osoby předsedy vlády. Pokud by premiér podal demisi, tak se musí sestavovat nová vláda a ta by pochopitelně Sněmovnu o důvěru požádat musela.
Pokud ale předseda vlády zůstane stejný, tak vláda jede dál, i když se vymění třeba i nadpoloviční většina ministrů. Kabinetu ale jistě může Sněmovna vyslovit 101 hlasy nedůvěru.
Pokud by Babišova vláda přece jen padla, kdo by byl na tahu?
Tím, že kabinet získal důvěru, se čítač vynuloval, takže by znovu první dva pokusy měl prezident a po něm předseda Sněmovny.
