Někteří antivaxeři jsou nyní hlásnou troubou ruské propagandy, říká mluvčí elfů Kartous

Už v průběhu hromadění vojenských jednotek na hranicích docházelo k postupným změnám v proporci dezinformačních narativů. Obhajoba Ruska a jeho jednání ve smyslu „brání svoji vlastní bezpečnost proti Západu a vládě na Ukrajině“ začala postupně nabírat na síle proti dominantnímu covidu.

V lednu se stalo toto téma dominantním minimálně na části dezinformační scény. Je to trend, který šlo sledovat kdykoli v minulosti, ať už šlo o Krym, Vrbětice, nebo další události, když šlo o obhajobu přímých zájmů Kremlu. Potvrzuje to velmi silnou propojenost dezinformační scény s elementy, které se snaží Rusko podporovat nebo obhajovat.

Je to nepochybně předpokládaná součást ruské informační operace. To, co komunikuje Kreml nebo jím zřizovaná či spřátelená média, jednak odpovídá tomu, co se šíří na dezinformační scéně. Ale nejenom na čistě dezinformační scéně, ale i v informačních zdrojích typu Parlamentní listy. I tam se část aktivních podílníků na společenské diskusi snaží promítat kremelskou propagandu do českého prostoru.

Velmi závažné mohou být dlouhodobé důsledky v okamžiku, kdy by převážil dojem, že Rusko jedná s legitimitou. Že je to tak, že se Rusko brání, že se cítí být ohroženo a Ukrajina je tím, kdo situaci vyprovokoval. To může zcela absurdně zvrátit pohled na realitu.

Z dlouhodobého hlediska to může mít dopady na vnímání nejen toho, jakým způsobem Rusko jedná, ale i na status quo současného Ruska. Na autoritářské vedení ruského státu, na chybějící demokratické principy. Rusko je na dezinformační scéně opakovaně představováno jako ukázkový případ, jak by měl být řízen stát.

Putin byl opakovaně po mnoho let v různých souvislostech představován jako prototyp ideálního státníka. Relativizace toho, co je přípustné a akceptovatelné z hlediska našeho společenského zřízení, to je to největší riziko, které dezinformace přinášejí.

Platí pravidlo ověřitelných informací a pravidlo čerpání informací ze zdrojů, které mají kredibilitu, které jsou primárně důvěryhodné. To lze velmi těžko naordinovat v okamžiku, kdy lidé nedůvěřují oficiálním zdrojům nebo etablovaným médiím. V té chvíli jim těžko vysvětlíme, že jejich informační zdroje je dezinformují a klamou. Oni si je v zásadě brání a nechtějí na to přistoupit.

Můžeme samozřejmě poukázat na ruský propagandistický zdroj Sputnik, který je placen z Kremlu, jehož obsah významně koreluje s dalšími českými dezinformačními weby – ať už je to Aeronet, server CZ 24 News, nebo již zmiňované Parlamentní listy. Ve všech případech jde o jinou proporci a mix dezinformací.

Je tu velký nános různých skupin a stránek na sociálních sítích, které šíří totéž. V posledních týdnech se objevily prokremelské propagandistické obsahy na sociálních sítích ve skupinách, které se dříve věnovaly výhradně covidu a problematice očkování.

Covid rozšířil dezinformační scénu a ti, kteří ztratí covid jako téma, se budou orientovat na témata jiná. To může být z dlouhodobého hlediska podpora Ruska a odpor vůči EU, protože to se promítá do jakéhokoli dezinformačního obsahu.

Záleží na tématu. Ne každé rezonuje stejně. Těžko nyní odhadovat, jak velký bude celkový zásah propagandy dezinformací týkající se ruské útočné války vůči Ukrajině.

Z dlouhodobého hlediska, pokud by konflikt a válka s následnou okupací trvaly dlouho, je pravděpodobné, že snahou aktérů dezinformační scény bude dotknout se minimálně většiny dospělé české populace názorem, který bude Rusko legitimizovat.

Zase neznamená, že tomu všichni uvěří. Jak ukazují první sběry veřejného mínění, většina české společnosti se pravděpodobně přikloní k názoru, že Ukrajina je napadena a Rusko je agresor. Určitě to ale bude velmi vyhrocená společenská diskuse v digitálním prostoru.