„Antisystémové hnutí“ zcela zastínilo extremisty v Česku

„V roce 2023 pokračoval trend započatý koronavirovou pandemií, kdy na extremistické scéně dominuje takzvané antisystémové hnutí. Jeho představitelé nedůvěřují demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce,“ uvedl k výroční zprávě Adam Rözler z odboru komunikace ministerstva vnitra.

Mezi témata, která hnutí podle resortu vnitra účelově zneužívalo, patří zdražování, energetická a migrační krize, ruská agrese na Ukrajině nebo konflikt na Blízkém východě.

„Toto hnutí zneužívá strach lidí, kteří jsou nespokojeni s ekonomickou či politickou situací nebo jsou vystrašeni inflací. Často jim pak nabízí jednoduchá, radikální a líbivá řešení,“ sdělil k tomu vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Slabinou tohoto hnutí je podle jeho úřadu roztříštěnost a absence jakéhokoli politického programu. „Přesto se některým aktivistům prostřednictvím různých dezinformací a konspiračních teorií dařilo získávat důvěru nespokojených občanů převážně středního a vyššího věku,“ míní vnitro.

Podle výroční zprávy loni většina rasisticky a xenofobně motivovaných projevů především v online prostředí směřovala zejména proti migrantům, Romům, Ukrajincům, muslimům, Židům či LGBT+ komunitě.

„Například v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě policie zahájila v několika případech úkony trestního řízení pro projevy antisemitismu. Bezpečnostní složky rovněž v souvislosti s konfliktem zvýšily ochranu židovských objektů,“ napsalo vnitro.

Upozornilo také na překrucování skutečnosti některými kvazi médii, která se prý významně podílela na stupňování napětí.

„Jejich představitelé využívali reálné události k rozdmýchávání napětí. Často si přitom samotné konfliktní události vymýšlejí nebo je přejímají z jiných zdrojů,“ sdělil Rakušanův úřad.

Antisystémové hnutí je podle výroční zprávy složeno z různorodých protestních uskupení, kdy o přízeň nespokojených občanů usilovala řada politiků či aktivistů. Za tímto účelem organizovali veřejná shromáždění a objížděli česká města.

„K získávání příznivců využívali šíření dezinformací a konspiračních teorií. Dostávalo se jim aktivní podpory od kvazi mediální scény. Někteří z nich vyjadřují sympatie ke kremelskému režimu,“ konstatovalo vnitro.

V rámci antisystémového hnutí se podle resortu šířila myšlenka, že Česká republika není legitimním státem. Podle této konspirační teorie došlo k nelegálnímu rozpadu Československé federativní republiky. Současná ČR je tedy nelegitimní a její občané nemají podléhat českým zákonům a nemají být povinni řídit se pokyny českých úřadů. Nejznámějšími zastánci tohoto výmyslu se stali členové Společenství legitimních věřitelů České republiky, upřesnilo vnitro.

V Česku se zastánci konceptu tzv. suverénních občanů podle zprávy soustřeďovali na nátlakové jednání vůči úřadům, případně ignorování jejich výzev. Někteří z nich dávali veřejně najevo nerespektování českého státu a jeho institucí. Českou republiku označovali za „korporaci“, s níž je možné rozvázat „smlouvu“ a stát se na ní naprosto nezávislým.

„Vyvrcholením jejich činnosti se staly excesy u soudů, kdy se tyto osoby pokusily zablokovat konkrétní soudní líčení s obviněnými, kteří byli vykreslováni jako oběti nelegitimního systému,“ přiblížilo ministerstvo.

Příkladem za všechny byly loňské květnové výtržnosti příznivců bývalé novinářky Jany Peterkové, které Městský soud v Praze tehdy definitivně uložil dvouletou podmínku za šíření poplašné zprávy v době pandemie nemoci covid-19. Desítky jejích podporovatelů se snažily dostat do jednací síně a někteří z nich dokonce vylomili i vstupní dveře.

„Policisté obvinili z trestných činů výtržnictví osm osob, které se zúčastnily květnových výtržností během soudu s bývalou novinářkou Janou Peterkovou. Pět z nich obvinili ještě z násilí proti orgánu veřejné moci a jednu osobu ještě z pohrdání soudem. Následně podali návrh na podání obžaloby u sedmi osob, u osmé osoby to nebylo možné s ohledem na zdravotní stav,“ upřesnilo vnitro ve výroční zprávě.

V roce 2023 policie řešila celkem 181 trestných činů s nenávistným podtextem, což bylo o 32 víc než předloni. Objasnila necelou polovinu z nich, celkem 83 skutků.

Obvinila 98 osob za činy s nenávistným podtextem, nejčastěji se jednalo o trestný čin násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, šlo o 23 trestně stíhaných lidí. Nejvíce nenávistně motivovaných skutků a nejvíce stíhaných osob registrovala policie v Praze, kde obvinila 47 lidí.

Pro trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek bylo loni podle zprávy obžalováno celkem 90 osob a odsouzeno za ně bylo 50 lidí.

Výroční zpráva rovněž konstatuje, že do velkého útlumu, co se týká vlivu na veřejnost, se loni dostala jak levicová, tak i pravicová hnutí či třeba komunisté.

„Anarchistické kolektivy zcela ztratily společenskou relevanci. Uzavřená komunita anarchistů stagnuje, nerozrůstá se o nové členy. Její snahy zaujmout širší publikum jsou difúzní, nekoncepční, nárazové a neúspěšné,“ poznamenalo vnitro s tím, že anarchistické kolektivy se potýkaly s „naprostým nezájmem veřejnosti“.

Jisté oživení prý přinesl pro anarchisty konflikt na Blízkém východě. Někteří z nich přitom podle vnitra odsoudili jak počínání izraelského státu, tak i  Hamásu s tím, že je nutné svrhnout jejich představitele.

Totéž ohledně nezájmu veřejnosti se podle resortu týká i pravicových extremistů. „V podstatě se realizovali pouze v rámci své subkultury. Jejich mobilizační potenciál je nízký, navíc nezřídka limitovaný alkoholismem či požíváním jiných návykových látek. Byly zaregistrovány koncerty s účastí desítek či nižších stovek osob,“ píše se ve zprávě.

Vnitro dále uvedlo, že pravicová Národní demokracie a také Dělnická strana sociální spravedlnosti naprosto ztratily svou relevanci. „Lze o nich hovořit jako o drobném střípku v mozaice uskupení, která svými projevy souzní s hybridním působením kremelského režimu,“ míní resort.