Antibiotika se chybně nasazují i na viry

„Dnes a denně konzultuji případy, kdy někdo přijde s tím, že má dítě s teplotou. Udělá se mu CRP z prstu (ukáže, zda je infekce bakteriální, nebo virová), které vyjde trochu zvýšené, což velmi typicky dělají virové infekce. První reakce na pohotovosti ale je, že mu vystaví recept na antibiotika, a to je špatně,“ řekl Trojánek s tím, že „někdy my lékaři používáme antibiotika příliš často“.

Přispívat to tak může k vyšší poptávce po těchto lécích. Zejména v době, kdy se společnost potýká s nějakou epidemií. Česko se od konce loňského roku potýká s epidemií respiračních infekcí, především chřipkou, RS viry, covidem a rhinoviry. Pomalu ale ustupuje.

I tohle podle infektologa Trojánka přispívá z části ke kritickému nedostatku léků, byť hlavní problém je na straně výroby v Asii a zvýšené nemocnosti lidí po dvouleté pandemii covidu. Trojánek však zdůrazňuje, že rozsáhlé výpadky léků pociťují lidé na celém světě. Třeba antibiotické sirupy pro děti, o které je v Česku nouze, chybějí i ve Spojených státech.

Podle lékárníků se k nim těžko hledá vhodná náhrada. Často se tak musí telefonicky radit s lékařem, který léčbu předepsal. „Spoustě z nich se nedá dovolat, takže musí rodič obíhat další lékárny, nebo se k lékaři vrátit osobně, čímž se prodlužuje čas od zahájení léčby,“ řekl Právu Lukáš Malý, předseda Mladých lékárníků. Současně radí: „Když lékař něco předepíše a nemohu to sehnat v druhé nebo třetí lékárně, tak nemá smysl obíhat další v okolí, ale spíš kontaktovat lékaře a zkusit to vyřešit jinak.“

Podobně řeší situaci i lékárník Josef Nejedlý, provozní ředitel Lékáren Hytych v Jihomoravském kraji. „Domluvíme se s lékařem buď na vystavení nového eReceptu s lékem ze stejné lékové skupiny, nebo na poslání pacienta zpátky do ordinace,“ vysvětlil.

Nedostupná jsou stále některá antibiotika a dětské léky na horečku a bolest, hlavně sirupy a čípky. I když se do Česka dovezly v posledních týdnech statisíce balení nurofenu, přerozdělují se napříč republikou a rychle z regálů mizí.

Infektolog Trojánek upozorňuje, že ani v současné situaci nemusí lékaři hned sáhnout po těch nejméně šetrných antibiotikách, která by zatížila organismus víc, než by bylo třeba.

Snahou je předepisovat více cílená antibiotika na konkrétní infekci, od těch širokospektrálních se spíše ustupuje. Nahradit chybějící lék tím, který je veden v klasifikaci Světové zdravotnické organizace (WHO) jako šetrný, ale nepokládá za velký problém.

„Není to ale o tom, že máte jedno dobré antibiotikum a dvacet špatných. To, že nemám nějaké specifické antibiotikum, nemusí automaticky znamenat, že musím sáhnout k tomu širokospektrálnímu. Pořád jsou tam šetrnější alternativy, byť s některými příliš často nepracujeme,“ dodal Trojánek.

U dětí jsou možnosti omezenější i kvůli tomu, že pro ty nejmenší nejsou tablety vhodné a spoléhá se na sirupy nebo čípky.