Antibiotika nejsou lentilky, znělo ve Sněmovně

Největším strašákem jsou tzv. nozokomiální nákazy, tedy nemoci, které oslabený člověk chytne v nemocnici. „Měl jsem strýce, který dostal covid. V nemocnici ho zvládal bez problémů, ale nakazil se tam rezistentním stafylokokem, na který zemřel,“ uvedl Flek příběh ze svého nejbližšího okolí. „Antibiotika nejsou lentilky. Musíme to lidem vtloukat do hlavy, protože tlak na léčbu rýmy a nachlazení antibiotiky, je veliký,“ prohlásil.

Jedním z velkých nešvarů, kromě toho, že lékaři někdy nesprávně předepisují antibiotika na viry, je podle něj také nesprávné užívání léků pacienty. „Vím z vlastní zkušenosti, že lidé přestanou brát antibiotika při sebemenším zlepšení. Potom jim samozřejmě zbydou v krabičce a za měsíc, když chytnou nějaký virus, si je sami nasadí,“ řekl Flek.

„Pokud antibiotika přestanou fungovat, vracíme se do doby kamenné. Jejich objev před 93 lety byl velký zázrak, ale dostáváme se k červené linii, kdy mohou přestat účinkovat,“ varoval poslanec.

Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika při Státním zdravotním ústavu (SZÚ), řekla, že doufá, že stále nejsme u konce „antibiotické éry“. „Rezistence ale narůstá. Izolujeme bakterie, které jsou odolné vůči všem dostupným antibiotikům,“ podotkla.

„Antibiotická rezistence omezuje bezpečí pacientů, prodlužuje hospitalizaci, limituje možnost uzdravení,“ řekla s tím, že v Evropě umírá každoročně 35 tisíc lidí na infekce způsobené odolnými bakteriemi. „Je to opravdu nezanedbatelné číslo, a trend skutečně roste,“ zahrozila.

„V posledním roce neuvěřitelně stoupla spotřeba antibiotik předepisovaných na virové infekce,“ uvedla Žemličková s tím, že trend se zvýšil už během covidové pandemie. „Počáteční informace, že se mají na covid předepisovat antibiotika, v lékařích bohužel zakořenila. My mikrobiologové jsme od začátku věděli, že je to nesmysl,“ řekla.

Velkým problémem ale podle ní je, když lékaři na angíny a bakteriální zápaly plic předepisují nikoliv penicilin, který na bakterie stále velmi dobře funguje, ale tzv. alternativní antibiotika, na něž si mikrobi lépe zvykají. „Jsou to léky, které by se měly používat jen u pacientů, co jsou například na penicilin alergičtí, ale jejich nadužívání roste. Lékaři je mnohdy předepisují místo primárních léků,“ řekla Žemličková.

Právě penicilin ale dnes mnohdy není v lékárnách k dostání. Pediatr Zdeněk Zíma v debatě poznamenal, že lékaři dnes někdy ani jinou možnost nemají. „Bojujeme s fatálním nedostatkem antibiotik, někdy nejsou vůbec žádná. Je to velmi obtížná situace,“ řekl.

Zástupce lékárníků Filip Škarda na panelu řekl, že denně vidí ve své lékárně nadužívání antibiotik. „Za covidu jsme se setkávali s tím, že antibiotika bral preventivně každý druhý pozitivní pacient. To je opravdu špatně,“ řekl lékárník. „Nikdo nás neposlouchá. Když zavolám praktickému lékaři, že předepisuje nevhodné léky, akorát dostanu vynadáno,“ poznamenal.

Debaty se zúčastnil také prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, jenž navrhoval, aby pojišťovny neproplácely úkony lékařům, kteří předepisují antibiotika na virové infekce. „Každý lékař má dnes v ordinaci CRP test,“ řekl. Soupravu, která z kapky krve odliší bakteriální infekci od virové, však mnozí praktici stále nemají, oponoval Škarda.