Článek
„Z našich analýz dodávek léků jak proti horečce a bolesti, tak zvláštní formy antibiotik pro dětské pacienty, vyplynulo, že byly na zimní sezonu dostatečné,“ uvedl šéf SÚKL Tomáš Boráň, který je ve funkci půl roku.
„Už máme vyzkoušené i kanály, jak zvýšenou poptávku zajistit,“ doplnil.
Loni dodaly farmaceutické firmy do lékáren 2,2 milionu balení antibiotik různých forem, meziročně to bylo asi o 300 tisíc balení víc.
Šéf SÚKL: Pár lékáren nelegálně léky stále vyváží. I přes pokuty se jim to vyplatí
Přesvědčen o tom, že letošní zimní sezona bude bez dramatických výpadků, je i náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
„V tuto chvíli nemáme indicie, že by nám někdo neměl dodat to, co slíbil. Vidíme v dodávkách nějaká zpoždění, u některých výrobců je to standardní záležitost, a umíme s tím pracovat,“ řekl Novinkám.
Výpadek nějakého léčivého přípravku, který by neměl vůbec žádnou náhradu, se neděje. Trh je podle něj saturován natolik, že lékárníci mají alternativy, které mohou nabízet.
„Jsem přesvědčen, že poslední dva roky byly ještě silně ovlivněny covidem. Když vám vzroste spotřeba antibiotik o 30 až 40 procent, tak se na to velmi těžko reaguje,“ dodal náměstek.
Doplatky nově v aplikaci eRecept
Už pár měsíců si mohou pacienti v aplikaci lékového ústavu eRecept najít nejbližší dvacítku lékáren, ve kterých mají nedostatkový lék, který jim předepsal praktický lékař. Pomáhá jim to zjistit, kde lék s omezenou dostupností mají na skladě.
Od ledna chystá SÚKL další funkcionalitu. Nově se bude v aplikaci ukazovat i to, kolik už lidé za léky se započitatelným doplatkem zaplatili a jak daleko od dosažení zákonného limitu jsou.
„Tyto doplatky nebudou vraceny zpětně pojišťovnou. Bude to automaticky počítáno v systému eRecept, kde pacienti uvidí aktuální stav, kolik jim zbývá k dočerpání,“ vysvětlil Boráň.
Pokud ho dosáhnou, systém nebo lékárník za přepážkou je na to od 1. ledna 2025 upozorní.
„Jakmile dosáhnout limitu pro započitatelné doplatky, tak už nad tento limit nebudou v lékárně doplácet,“ přiblížil.
Snížení reálně o desítky korun
Není to ovšem tak, že by lidé nedopláceli nic. Započitatelné doplatky nejsou často vysoké a chvíli trvá, než se posčítají do takové výše, aby člověk limitu dosáhl.
Například Neurol může stát v lékárně maximálně 169 korun. Jenže zdravotní pojišťovna na něj přispívá jen 24 korunami, zbylých 145 si má doplatit pacient ze svého. Takzvaný započitatelný doplatek je v tomto případě ale jen 28. Ten by se po splnění podmínek mohl pacientovi odpustit, stále by ale musel zaplatit víc než 100 korun.
Podobně je to třeba u V-penicilinu, jehož maximální cena v lékárně je 156 korun. Lidé si u něj doplácejí až 125 korun, započitatelný doplatek je jen 39 korun.
Jiný limit je navíc u seniorů a jiný u pracujících.
Lidem nad 70 let stačí, aby u vybraných léků se započitatelným doplatkem dosáhli ročně 500 korun, u nezletilých a lidí mezi 65 až 70 je roční limit 1000 korun, u pracujících pak 5000 korun.
Cílem opatření je, aby zdravotní pojišťovny lidem nemusely peníze složitě vracet v případě, že limit přesáhnou, což se týká hlavně seniorů. Kvůli tomu, že si někteří nenechávají přeplatky posílat na bankovní účet, ale složenkou, nedaří se mnohým peníze vrátit.