Článek
Je mezi nimi například Stéphane Charbonnier, karikaturista pařížského satirického časopisu Charlie Hebdo, známý jako Charb, nebo bývalá pakistánská politička Bénazír Bhuttová, která zemřela po útoku sebevražedného fanatika v roce 2007.
Plakátů a také zavražděných na nich je vždy sedm. Nejsou na oficiálních výlepových místech Služeb města Pardubic, ale na plakátovacích plochách menších soukromých společností.
KOMENTÁŘ DNE: | |
---|---|
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem |
Objednávka „neziskové organizace“
Například plochu na sídlišti Karla IV. vlastní severočeská firma Rengl, která má v Pardubicích celkem 16 výlepových míst a plakát vylepí i za 300 korun.
„Zákazníka nezveřejňujeme, na plakátě by správně měl být kontakt. Tyto plakáty si objednala nezisková organizace,“ řekla Karolína Malá z liberecké společnosti Rengl.
Drtivá většina kolemjdoucích míjí plakáty bez povšimnutí. Nejsou umístěny na příliš viditelných místech. Například ty na Palackého ulici jsou mimo hlavní pěší trasu, ty na Karla IV. zase z větší části zakrývá novinový stánek.
Snaží se budit dojem spěšného a nelegálního výlepu. To je normální finta používaná desítky let ve volebních kampaních
Navíc jako jediné nectí rozvržení plakátovací plochy – všechny protiislámské plakáty jsou postaveny na hranu a některé z nich překrývají i jiné plakáty, které jsou obsahem ještě aktuální.
„Snaží se budit dojem spěšného a nelegálního výlepu. To je normální finta používaná desítky let ve volebních kampaních. Ctí i pravidlo opakovatelnosti, která násobí účinek. Obsah principiálně xenofobní je, ale dost obtížně žalovatelný a prokazatelný. Jsou to vybraná a jemně modifikovaná fakta,“ vyjádřil se na přání Práva pardubický specialista na politickou PR Aleš Vrkoč.