Hlavní obsah

ANO se má příště obejít bez desítek Babišových miliónů

Novinky, val, zpe
Praha
Aktualizováno

Politické strany a hnutí by od roku 2017 neměly přijímat od jedné fyzické či právnické osoby dary vyšší než tři milióny korun. Novelu zákona ve středu schválila vláda. Návrh se původně nezdál především ministrovi financí a lídrovi hnutí ANO Andreji Babišovi, který poslední volební kampaň do Sněmovny dotoval téměř třiceti milióny korun.

Foto: Petr Horník, Právo

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka i ministr financí a lídr ANO Andrej Babiš

Článek

„Důležité je, že byl schválen zákon o financování politických stran a že plníme náš program, i když to tak vypadá, že je to proti mně. Mně to nevadí, chápu, že tradiční politické strany mají problém sehnat sponzory s většími částkami. Alespoň bude férová politická soutěž. Úspěch hnutí není o penězích, ale o programu, ideách a cílech hnutí a důvěře občanů,” reagoval pro Novinky po schválení návrhu zákona Babiš.

Dříve se však vyjadřoval ostřeji a mluvil o tom, že se jedná o novelu namířenou proti němu.

Jen v roce 2013, kdy se konaly poslední volby do Sněmovny, poslal totiž svému hnutí přesně 29 a půl miliónu korun, dalšími desítkami miliónů přispěly firmy spadající pod jeho Agrofert.

Bělobrádek: Babiš není výjimka

Proti tvrzení, že novela je namířená proti Babišovi, se ve středu vymezil vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

„Myslím, že je potřeba si uvědomit, že byly strany, které dostávaly od jednoho dárce velké částky. Pokud se nepletu, tak například TOP 09 dostal od jednoho dárce 11 miliónů, potom pan Bakala dal TOP 09, ODS a Věcem veřejným také několik miliónů. Takže historicky to tak bylo a to omezení má hloubku,“ komentoval Bělobrádek.

Šéf lidovců dodal, že Babiš není v tomto případě ničím výjimečným. „Označovat návrh jako lex Babiš není úplně správné,“ podotkl.

Limity pro volební kampaně

Vláda se ve středu shodla také na limitech pro financování volební kampaní. Zatímco ve sněmovních volbách by strany a hnutí podle návrhu nesměly při kampani utratit víc jak 90 miliónů, v krajských volbách by se mělo jednat o sedm miliónů.

Kandidáti na senátora by podle návrhu nesměli dát za kampaň víc než 2,5 miliónu korun. Uchazeči o post hlavy státu se mají vejít do limitu 50 miliónů korun, stejný limit je i u evropských voleb. Zavedení limitů se nemá týkat komunálních voleb, a to ani voleb do zastupitelstva hlavního města.

Pokuty až půl miliónu

Kromě toho by měly mít strany a hnutí transparentní volební účty a své hospodaření by měly podřídit dohledu nezávislého úřadu.

Kontrolu financování volební kampaně má mít na starosti nový Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Za porušení pravidel by mohl ukládat pokuty až do půl miliónu korun.

Za překročení limitu pro financování kampaně by sankce měla podle návrhu představovat jedenapůlnásobek částky, o kterou byl limit překročen.

Změna pravidel má platit až od roku 2017, na krajské a senátní volby v příštím roce se tedy vztahovat nebude.

Výběr článků

Načítám