Článek
ANO si stěžuje na proceduru přijetí, při níž byla podle něj porušena práva opozice. Ta projednávání blokovala obstrukcemi, což v tomto volebním období činí opakovaně. Stejně tak opakovaně podává hnutí ANO ústavní stížnosti.
Jako problematickou při tomto konkrétním jednání již dříve šéfka poslanců ANO Alena Schillerová označila situaci, kdy předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nenechala hlasovat o jejím návrhu přerušit jednání o novele do poloviny roku 2025. Šéfka Sněmovny to odůvodňovala tím, že Sněmovna již o termínu pokračování schůze rozhodla.
Reforma připravená ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) postupně zvyšuje hranici odchodu do důchodu na 67 let a mírně snižuje nově přiznané důchody. Jde o krok, který má zajistit udržitelnost důchodového systému i pro budoucí generace.
Věcně si hnutí stěžuje na zvyšování věku odchodu do důchodu a na to, že norma nezajišťuje snížení důchodového věku pro několik desítek tisíc osob vykonávajících náročné profese.
PŘEHLEDNĚ: Co všechno mění důchodová reforma
Reformní opatření začnou postupně nabíhat v platnost od roku 2027.
S ústavními stížnostmi zatím ANO slavilo úspěch v případě tzv. lex Babiš, který Ústavní soud zrušil coby přílepek. Ústavní soudci však poslancům rovněž připomněli, že obstrukcemi nelze paralyzovat Sněmovnu. V takovém případě může většina přijmout adekvátní opatření.
Ústavní soud zrušil „lex Babiš II“
