Článek
„Uděláme vše pro to, aby se novela zákona o pedagogických pracovnících nehlasovala ve třetím čtení, a byl tak vytvořen prostor k jednání,“ předestřela už ráno před začátkem středeční schůze předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová s tím, že tak ANO bude činit na žádost školských odborů a Pedagogické komory.
Po začátku schůze následně zákonodárci ANO začali tradičně zdlouhavě navrhovat změny v pořadu schůze. Velká část z nich požadovala projednat nové body týkající se rušení poboček pošt, přičemž každý z přihlášených poslanců tak činil zvlášť s ohledem na svůj kraj či město. Diskutovat chtěli také například o nedostatku léků. Obstrukce začaly hned po začátku schůze v 9 hodin a trvaly zhruba dvě a půl hodiny. Na hlasování o předloze tak ve středu nedošlo.
Aby nedošlo k úplnému zablokování Sněmovny, protože novela školského zákona měla být na pořadu první, Schillerová plán oznámila grémiu Sněmovny a došlo k předřazení dalších bodů, například možnost odpustit dlužníkům penále za dluhy na daních a sociálních odvodech.
Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) obvinil opozici z blokování chodu dolní komory parlamentu a připomněl, že podobné chování nebývalo v minulosti zvykem.
Opozici se nepodařilo odvolat Pekarovou z čela Sněmovny
Původní vládní novela zákona o pedagogických pracovnících počítala s tím, že platy se budou navyšovat na 130 procent průměrné mzdy všem školským zaměstnancům, tedy kromě učitelů i například vychovatelkám, trenérům či asistentům. Skupina koaličních poslanců však vznesla návrh, aby se navýšení týkalo pouze učitelů, a vládní pětikoalice jej hodlá podpořit. To se právě nelíbí opozici, ale také třeba školským odborům či dalším organizacím.
Odbory mluví o nátlakových akcích
„Návrh vytváří kategorizaci pedagogických pracovníků na více důležité a méně důležité,“ komentoval úpravu například poslanec SPD Zdeněk Kettner, podle něhož by neměla úprava projít. Je však lehce skeptický, že by odložení hlasování třetího čtení vedlo k nějaké shodě mezi odbory a vládou, a tedy i k navýšení platů všem pedagogickým pracovníkům.
Podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka reálné mzdy pedagogů v důsledku inflace poklesly o zhruba 15 procent. Pokud jednání s vládou nedosáhnou úspěšného konce, jsou prý odbory připravené na „nátlakové akce“.
Nad postupem opozice i odborů se pozastavil ministr školství Vladimír Balaš (STAN), který neví, o jaký prostor pro jednání usilují, když zákon ve Sněmovně leží už tři čtvrtě roku a resort podle něj během této doby zapracoval řadu připomínek.
„Nevím, k čemu mají výhrady. Máme ekonomickou situaci, jakou máme. Máme velké problémy s deficitem státního rozpočtu a místo toho, aby byli všichni rádi, že do školství půjde na platy mnohem více peněz, tak chtějí stávkovat a shodit to ze stolu,“ řekl novinářům ve Sněmovně Balaš.
„Není to tak, že učitel dostane nějakou konkrétní sumu, ale do školství přijde více prostředků, něco bude v tarifech, třeba 80 ku 20, takže to dá ještě prostor ředitelům, aby zaplatili ostatní pedagogické pracovníky lépe,“ doplnil k výhradám, že se na ostatní pedagogické pracovníky nemyslí.
Novela má také zavést pozici tzv. provázejícího učitele a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let pomáhali začínajícím kolegům. Vysokoškoláci by pak mohli maximálně po dobu tří let učit na druhých stupních základních škol a na středních školách i bez pedagogického vzdělání.
Chci důchodovou reformu v mašličkách, vyzval Juchelka. Po Velikonocích mu ji přinesu i s vejci, vzkázal Jurečka
Ke konci schůze měli poslanci také hlasovat o návrhu na odvolání marketingového experta Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Odvolat Köppla kvůli střetu zájmů, kdy během platného členství spolupracoval s týmem předsedy ANO a neúspěšným prezidentským kandidátem Andrejem Babišem, doporučil v únoru sněmovní volební místnost. Ani na to nezbyl ve středu čas.