Článek
„Nevím, co se změnilo, ale chci vás poprosit o podporu, protože bezpečnostní situace není jiná, ale je horší,“ žádala ministryně.
Poslanci ANO se přesvědčit nenechali a při hlasování se zdrželi. Proti byl poslanec SPD Radovan Vích. Výbor byl sice pro, ale jen hlasy vládních poslanců. Vládní koalice má ve Sněmovně 108 poslanců, ale ke změně Ústavy je potřeba 120 hlasů.
Předseda branného výboru Lubomír Metnar (ANO) Právu řekl, že ještě nevědí, jak budou hlasovat. „To se uvidí po diskusi na ústavním výboru, v komisi pro Ústavu a po diskusi na našem klubu,“ řekl Metnar.
Atmosféru na jednání vyhrotil místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO), který nepřímo vytkl Černochové, že o fanoušcích ANO během prezidentské kampaně mluvila jako o otrocích. „Když od někoho chcete 120 hlasů, tak byste z něj a jeho voličů neměla dělat hlupáky,“ řekl Růžička. Dodal, že od doby, kdy novelu Ústavy v minulosti podporovali, se změnila situace.
Češi sloužili v Mali deset let. Ostudu určitě neudělali
Zpolitizovaná armáda
„Protože kdyby ve volbách vyhrál Andrej Babiš, tak by hrozilo, že by to tady armáda začala rovnat jako v Brazílii,“ poznamenal Růžička. Podle něj se nedá o apolitičnosti české armády mluvit, protože někteří vojáci se na sociálních sítích politicky vyjadřují. To nadzvedlo ze židlí hlavně poslance ODS.
„Nechci říkat, že je to výplod chorého mozku. Ale předvolební kampaň už skončila, tak si taková slova odpusťte,“ vyzýval Růžičku poslanec ODS Pavel Žáček. Podle něj je změna Ústavy důležitá jako signál pro ostatní země, že Česko je ochotné bránit své občany kdekoli na světě.
„Já to beru jako exkurzi do vaší hlavy, jak byste se choval, kdybyste byl na našem místě,“ řekl Růžičkovi poslanec ODS Stanislav Blaha.
Ozval se i náčelník generálního štábu Karel Řehka, kterému Růžička vytkl, že s vojáky neřeší jejich politickou angažovanost. Řehka se ohradil, že to vojákům už několikrát vytkl. „Ano, děláme chyby, ale neděláme politiku,“ řekl šéf armády, kterého v kampani kritizoval Andrej Babiš za výroky o tom, že když bude NATO napadeno Ruskem, tak dojde k částečné mobilizaci.
Armáda převzala první tank Leopard
Řehka uvedl, že si na podobné výpady zvyká. „Přežil jsem, když po mně stříleli, nezhroutím se ani z tohoto,“ podotkl Řehka, který byl několikrát na bojové misi v Afghánistánu. Podle něj by politici měli možnost vyslání vojáků do krizových oblastí jasně vymezit. „Pro vojáky je důležité, aby nebyli na pomezí nějaké šedé zóny a věděli, že je to právně správně,“ řekl Řehka. Dodal, že v případě vyslání na záchranu ohrožených lidí nejde jen o rychlost, ale také o utajení.
Černochová ho podpořila. „Nechci vojáky posílat do takových akcí jako na dovolenou nebo na služebku, jako to dělá Putin. Chceme to dělat transparentně,“ řekla.
Podle důvodové zprávy by měla mít vláda možnost vyslat vojáky do zahraničí až na 60 dnů „v případě záchrany občanů ČR v zahraničí, poskytování pomoci uprchlíkům, zajišťování ochrany života a zdraví osob ohrožených nelegální migrací či poskytování zdravotnické pomoci obyvatelstvu například v případě epidemií a pandemií“. Předloha by vládě i v těchto případech umožnila rozhodnout až o 60denním pobytu cizích vojáků v Česku.
Nyní může kabinet vyslat české vojáky do zahraničí bez parlamentního souhlasu nejvýše na 60 dnů v případě plnění závazků plynoucích z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích.