Článek
Kaja Kallasová by se v nové Evropské komisi Ursuly von der Leyenové měla stát místopředsedkyní a vysokou představitelkou pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
„Zahraniční politika Evropské unie se nezmění. Kaja Kallas je známá tím, že umí tančit okolo problémů, na které nemá vliv. Její bezduchá prohlášení a nekonečné summity nic nevyřeší. Zahraniční politika pod jejím vedením je jen diplomacie bez reálného dopadu,“ pustila se do nominantky na sociální síti X Dostálová.
„Slabá evropská zahraniční politika je jen odrazem slabé Evropské komise. Kaja Kallas tedy naši podporu nedostane. Svou zahraniční politiku by musela změnit od základů, a to neudělá,“ dodala.
👑 Evropská hra o trůny – Kaja Kallas 🇪🇺
— Klara Dostalova (@DostalovaK) October 21, 2024
První osobou, kterou představíme v naší malé hře o trůny bude ta, která u velkého Evropského trůnu sedí opravdu blízko. A tou je Kaja Kallas. Co můžeme tedy čekat ❓ Za mě jen jednu věc: Zahraniční politika Evropské unie se nezmění 👎 Kaja… pic.twitter.com/5HDEwKh9nf
Von der Leyenová představila novou Evropskou komisi
Kaja Kallasová stála jako první žena od ledna 2021 do července 2024 v čele vlády Estonska.
Předtím byla poslankyní estonského parlamentu, v letech 2014 až 2018 europoslankyní za Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), dnes Obnova Evropy.
Kallasová figuruje od letošního února na ruském seznamu hledaných osob. „Kaja Kallasová. Hledaná podle článku trestního zákoníku,“ uvádí se podle agentury TASS v ruské databázi.
Ta už ale neuvádí, na základě kterého článku byl zatykač vydán. Jedním z důvodů může být i Kallasové iniciativa zaměřená na odstraňování sovětských památníků v Estonsku, kterou zahájila po vpádu Rusů na Ukrajinu. V listopadu 2022 pracovní skupina skupina estonské vlády doporučila odstranění nebo výměnu 244 z 322 takových památníků v zemi, podle ní totiž symbolizovaly sovětskou okupaci.
Kallasová hájí pomoc Ukrajině
Kallasová je jednou z političek, které od chvíle, co Rusko v únoru 2022 zaútočilo na Ukrajinu, prosazují protiruské sankce, vojenskou pomoc Ukrajině a posílení vlastní obrany.
Patrioti pro Evropu čelí kritice, že jednají v zájmu Ruska už od svého vzniku po volbách do Evropského parlamentu v červnu. Premiér Petr Fiala (ODS) na sociální síti X už v červenci prohlásil, že frakce slouží zájmům Ruska, ať už vědomě, nebo nevědomě.
Pod drobnohledem jsou i europoslanci ANO, kteří do frakce patří. Ti v září nepřišli na hlasování Evropského parlamentu o rezoluci, která by umožnila Ukrajincům používat evropské zbraně i na ruském území. Jejich kolega z frakce Filip Turek (Přísaha a Motoristé) pak hlasoval proti.
Tzv. grilování kandidátů do Evropské komise proběhne v europarlamentu v listopadu. Ty nominanty, kteří jím neprojdou, budou muset jejich státy nahradit novými jmény. Nakonec bude Evropský parlament hlasovat o Komisi jako celku.