Článek
Podání soudu by mohlo být podle Schillerové zpracováno do konce října.
K napadení zákona u Ústavního soudu se ANO rozhodlo podle ní ze dvou důvodů. Jde o proceduru schvalování předlohy ve Sněmovně a také o porušení principu očekávání v případě zpřísnění pravidel předčasných důchodů.
Schillerová míní, že sněmovní koalice porušila jednací řád, když rozhodla o stanovení pevného času pro závěrečné hlasování o předloze a do debaty se hlásily ještě tři desítky poslanců. „Pak je tam samozřejmě i určitá předvídatelnost, určitý princip očekávání k předčasným důchodům, nemůžete měnit pravidla ze dne na den,“ uvedla předsedkyně sněmovního klubu ANO.
Politologové: Pavel dal vládě za uši. Komunikace ale byla podivná
Předčasný důchod bude podle předlohy možný od října nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku místo nynějších až pěti let. Pobíraná částka se bude krátit víc než dosud a až do řádného termínu penze se nebude valorizovat zásluhová část důchodu. O rok později vejde v účinnost prodloužení minimální doby hrazení odvodů o pět let na 40 let.
Při pravidelných lednových valorizacích se penze nyní zvyšují o inflaci a o polovinu růstu reálných mezd. V budoucnu by se měl brát v úvahu výhradně růst cen pro domácnosti důchodců. Započítávat se bude třetina růstu reálných mezd, jako tomu bylo před rokem 2018. Nynější mimořádné valorizace důchodů při vyšším růstu cen nahradí dočasný přídavek.
Vláda původně počítala s tím, že by změny mohly platit už od září. Prezident Petr Pavel na konci srpna sdělil, že má k normě výhrady a rozhodne, zda ji vetuje, nebo podepíše později. Podpis připojil 1. září, účinnost tak bude od příštího měsíce. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v neděli řekl, že by kvůli měsíčnímu odkladu mohlo jít do předčasné penze až o 10 000 lidí víc, jen příští rok by to mohlo stát až čtyři miliardy korun.