Článek
Vůbec nejvlivnější europoslankyní je podle analýzy předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová, na druhém místě skončil šéf nejpočetnější poslanecké skupiny Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber.
Charanzová se jako místopředsedkyně europarlamentu umístila na šestém místě. Z Čechů je tak nejvlivnější. Po deseti letech ale už v červnových volbách kandidovat nechce.
„Samozřejmě mi to ocenění udělalo velkou radost a vnímám ho jako ohodnocení mé práce za posledních 10 let. To, že jsem se rozhodla již nekandidovat, ale neznamená, že se EU a evropské politice neplánuji v nějaké podobě intenzivně věnovat i nadále,“ řekla Novinkám.
Když lidovci nezískají aspoň dva europoslance, Jurečka nebude kandidovat na předsedu
Jako důvod toho, proč se s hnutím ANO rozchází, v minulosti uváděla, že se s Babišem už názorově neshodne. „Hnutí ANO se teď vydává konzervativním, národoveckým směrem. A tuto politiku já zastávat nebudu,“ vysvětlovala například v červnovém rozhovoru pro Hospodářské noviny. Také uvedla, že se jí nelíbil styl prezidentské kampaně, kterou Babiš loni v lednu vedl.
V červnových eurovolbách Charanzovou jako lídryni kandidátky ANO vystřídá současná místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová.
Pět vlivných Čechů
V žebříčku 100 nejvlivnějších europoslanců se zhruba tři měsíce před volbami umístili i další čtyři Češi. Z 99. místa z loňského roku poskočil na 22. místo europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je tak podle analýzy druhým nejvlivnějším Čechem v Bruselu.
„Pokud v Bruselu tvrdě pracujete, můžete získat velký vliv, který vám pak pomáhá při vyjednávání a prosazování českých zájmů. Jsou před námi volby do EP a je potřeba zvýšit úsilí a dotáhnout klíčovou legislativu, která by jinak spadla pod stůl,“ řekl Novinkám.
Na třetím místě z Čechů pak skončil Marcel Kolaja (Piráti), který je v žebříčku na 43. místě. V první stovce se umístila i Martina Dlabajová (dříve za ANO), a to na 80. místě, a Alexandr Vondra (ODS) na 97. místě.
Zemí s největším počtem nejvlivnějších europoslanců je Německo, pak následuje Španělsko, Rumunsko, Francie a Nizozemsko.
„Tento výzkum má pomoci odborníkům i občanům obecně pochopit spletitost politiky, která stojí za tvorbou politiky EU, a identifikovat přední osobnosti, které utvářejí legislativu pro více než 440 milionů občanů,“ stojí u výzkumu EUmatrix.eu, který má vycházet ze sběru desítek tisíc faktů a čísel.
Volby do Evropského parlamentu se uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června. Češi si opět budou volit 21 zástupců.