ANO chce snížit náhrady církvím, vláda to odmítla

Poslanci navrhli, aby se ještě nezaplacená náhrada církvím úročila jen o 2,26 nebo o 3,23 procenta ročně. Chtějí zabránit tomu, aby se v příštích letech náhrada navýšila o loňskou nebo letošní inflaci, kdy překonala desetiprocentní hranici.

Navrhovatel a místopředseda výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO) Právu řekl, že prosazují fixaci úroků, protože to považují za spravedlivé vůči lidem a zvláště důchodcům. „Na jednu stranu vláda snížila valorizaci důchodcům, protože chce šetřit, ale církevní náhrady, které budou kvůli inflaci také výrazně valorizovány, snížit nechce. To považujeme za špatné a nespravedlivé,“ řekl Právu Mašek.

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za piráty) ve středu po jednání vlády uvedl, že změna zákona ale není možná beze změny smluvních dohod s 16 církvemi a náboženskými společnostmi, které jim garantují domluvenou výši náhrady.

„Pokud by se to znova postavilo na hlavu, tak by se porušila jedna ze základních zásad právního státu, tedy že smlouvy se mají plnit,“ uvedl Šalomoun.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) Právu řekl, že jeho resort, který má církevní tematiku na starosti, je zásadně proti, protože by to destabilizovalo vztahy s církvemi. Opozice podle něj není motivována hledáním úspor, ale získáváním politických bodů.

„Určitě v tom není úmysl pomoci státnímu financování, protože už minulá vláda ANO a ČSSD na zákon o vyrovnání s církvemi zaútočila, ale narazila u Ústavního soudu,“ poznamenal Baxa. Dodal, že zákon je výhodný, protože se stát výhledově zbaví jakéhokoli financování církví a dojde k odluce státu s církvemi.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nesouhlasí s tím, že by opoziční návrh přinesl více spravedlnosti. „Když se podíváme objektivně na to, co komunisté zabavili, znárodnili a zničili, tak je potřeba hledat míru spravedlnosti. Ale od opozice je to pouze populistické plácnutí do vody,“ řekl Právu Výborný.

Podle restitučního zákona, který prosadila v roce 2012 Nečasova vláda, se stát zavázal v 30 splátkách vyplatit 59 miliard korun úročených o inflaci.

Potíž nastala, když se inflace vymkla kontrole. Loni tzv. inflační doložka, která se vypočítává z dva roky staré inflace, zvýšila nevyplacené náhrady o 1,5 miliardy na 48 miliard. Letos by se měl dluh navýšit o 1,8 miliardy, protože inflace v roce 2021 skočila na 3,8 procenta. A kvůli loňské inflaci, která dosáhla na historických 15,1 procenta, se církvím v roce 2024 zhodnotí částka, kterou jim český stát dluží, o neuvěřitelných 6,9 miliardy korun. Vyplývá to z propočtu splátek ministerstva financí, na který už loni na podzim Právo upozornilo.

Přičemž v původním odhadu dopadů na státní rozpočet se počítalo s průměrnou inflací dvě procenta. S tím, že může být inflace i osminásobná, nepočítal nikdo. Původně měla inflace navýšit splátku o 20 miliard korun. Při započtení 17 miliard korun příspěvku na provoz, z kterého církve budou dostávat dotace do roku 2029, mělo narovnání s církvemi vyjít na 96 miliard.

Pokud ale bude inflace v příštích letech dále vysoká, je možné, že restituční účet se zvýší o desítky miliard. A to hrozí, protože podle prognózy ministerstva financí by měla být inflace letos přes deset procent, což by mohlo zvýšit náhrady v roce 2025 o dalších 5,2 miliardy.

O zmenšování náhrad nechtějí slyšet nic ani samotné církve. „Domnívám se, že inflační doložka není předmětem zisku, ale uchování hodnoty peněz,“ sdělil Právu generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.