Článek
Každý poslanecký klub má podle nynějších zvyklostí nárok na dvouhodinovou přestávku každý jednací den Sněmovny. „Při počtu devět stran je to 18 hodin denně. To nemusíme vůbec chodit, kdyby přišlo na věc,” podotkl Vondráček, kterého ANO nominuje do předsednické funkce. Míní, že by postačovala jedna hodina. Možné je také to, že o delší přestávce by hlasovalo plénum. Protože je jejich udílení jen zvyklostí, délku by bylo možné zkrátit usnesením dolní komory, uvedl Vondráček.
Další případné úpravy jednání Sněmovny by vyžadovaly změnu jednacího řádu. Vondráček zdůraznil, že jde o zásadní záležitost. „Ačkoli je to obyčejný zákon, vždy to vyvolá reakci,” podotkl.
Do debaty dává řečnická přednostní práva, která mají například členové vedení Sněmovny a vlády a předsedové klubů a sněmovních stran, pokud jsou poslanci. „Historicky neměli vždy přednostní právo předseda klubu i předseda strany,” připomněl Vondráček. Předsedové stran získali právo kdykoli vystoupit na sněmovním plénu od prosince 2011.
Určitý čas pro jednotlivé návrhy
Dobu pro schvalování zákonů navrhuje hnutí ANO prodloužit po zkušenosti s obstrukcemi při schvalování zavedení elektronické evidence tržeb. Nyní jsou pro třetí čtení zákonů vyčleněny středy a pátky, a to mezi 09:00 a 14:00. Možností je podle Vondráčka také to, že by se zrušilo nynější pravidlo, že nejméně dva kluby mohou vetovat hlasování o návrhu na jednorázové prodloužení doby pro schvalování zákonů.
Hnutí ANO by bylo také pro zavedení takzvané strukturované debaty. Každý zákon by měl přidělenu určitou časovou dotaci pro projednání a ta by byla rozdělena mezi jednotlivé kluby. S nápadem přišla před dvěma lety tehdejší místopředsedkyně Sněmovny za ANO Jaroslava Pokorná Jermanová. Vzbudil tehdy velký odpor, kritici hovořili o omezování demokratické diskuse. Podle Vondráčka je legitimní dát námět znovu do debaty, hnutí ANO v této věci ale podle něho kategorické není.
Rušení zbytečných zákonů
Vondráček se rovněž vyslovil pro zřízení sněmovní komise pro změny ústavy a revizi nejen sněmovního jednacího řádu, ale právního řádu jako celku. Jejím úkolem by bylo kromě jiného vyhledat právní předpisy, které jsou nadbytečné nebo se nepoužívají a bylo by možné je zrušit.
„Máme přes 10 000 zákonů, máme skutečně komplikovaný právní řád, někdy úplně na hranici vynutitelnosti práva,” dodal Vondráček.