Zrada, říká ANO ke schválení migračního paktu. Poslankyně, které do EP vyslalo, ale nebyly proti

„Budeme iniciovat mimořádnou schůzi Sněmovny, zítra (ve čtvrtek) podáme návrh,“ řekla ve středu během diskuse s občany v pražských Řepích Schillerová. Schůze by se podle ní mohla konat již příští týden. Už v únoru se konala sněmovní mimořádná schůze svolaná z popudu ANO, na níž jeho zástupci žádali vysvětlení postojů české vlády k migračnímu paktu.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš na síti X pakt kritizoval. Podle něj jsou v něm skryté kvóty na uprchlíky.

„Pakt připravili a dojednali ministr (Vít) Rakušan a premiér (Petr) Fiala v rámci jejich šíleného předsednictví EU. Chlubili se tím, plácali se po zádech a teď od toho dávají ruce pryč. Nelegální migrace ohrožuje bezpečnost celé Evropy, ohrožuje naše hodnoty a ohrožuje způsob, jakým žijeme. Pakt migraci neřeší a naopak migranty do Evropy už dávno pozval,“ míní Babiš. Schillerová zase mluví o „zradě“.

Europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský přitom na sociální síti X upozorňuje, že pro migrační pakt hlasovala jeho kolegyně Radka Maxová. Ta byla v roce 2019 do europarlamentu zvolena za hnutí ANO. Pak z něj ale vystoupila z důvodu, že se s hnutím začala názorově rozcházet. Od roku 2021 v Bruselu působí jako nestranička za SOCDEM.

„Další dvě poslankyně za ANO se zdržely, což je víc jak ze současné vládní koalice,“ upozorňuje také Zdechovský. Naráží tak na Martinu Dlabajovou a Ditu Charanzovou. Obě byly do EP zvoleny také za ANO, ale jako nestraničky. Letos v červnu už za hnutí kandidovat nebudou, protože ani ony se s ním prý už neshodnou.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dlouhodobě odmítá, že by pakt měl přinést pro unijní země povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků. Česká republika si podle něj představovala ambicióznější řešení než to, které bylo finálně schváleno.

„Ambicióznější řešení bylo i to, které v červnu loňského roku probírala rada ministrů. Nicméně tohle je dobrý základ pro další kroky a dobrá zpráva pro všechny, kteří současnou situaci považují za neuspokojivou,“ uvedl po středečním jednání vlády.

Upozornil, že pokud by nebyl migrační pakt schválen, platily by současné podmínky. „Špatná ochrana hranic, pomalá návratová politika, azylové řízení, které je pro každého, kdo jednou nohou vstoupí na území EU, to jsou podmínky, které platily doteď. Ty budou jasně zpřísněny, návratová politika bude určitě přísnější,“ poznamenal Rakušan.

Migrační balíček čítající deset legislativních návrhů schválili europoslanci ve středu odpoledne. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu.

Zavádí také princip, že migračním tlakem přetíženým zemím Unie solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, nebo je podpoří finančně či materiálně. Schvalování paktu bylo napínavé až do samého konce, kvůli nejisté podpoře jednotlivých frakcí a europoslanců. Různé části balíčku byly přijaty s rozdílnou podporou.

Drtivá většina českých europoslanců hlasovala proti. Pro se vyjádřili pouze europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer a Radka Maxová (za SOCDEM). Zdržely se Martina Dlabajová a Dita Charanzová (za ANO).

Většinu z deseti hlasovaných návrhů nepodpořili pirátští europoslanci či europoslanec Zdechovský z KDU-ČSL. „Nepodpořil jsem dnes nejproblematičtější části migračního balíčku z mnoha důvodů - povinná solidarita, cena za nepřijatého migranta, chybějící řešení navracení migrantů… Dohoda není dostatečně ambiciózní a efektivně neřeší problém nelegální migrace do EU. Nový Evropský parlament by měl některé části znovu otevřít a přehodnotit. Jinak se neposuneme,“ napsal na síti X Zdechovský.

Pirátka Markéta Gregorová zase uvedla, že strana nevěří, že pakt může přinést zásadnější změny u viditelných problémů. „Zato si všímáme, že snižuje humanistické standardy. To první je pro nás samo o sobě důvodem k odmítnutí, to druhé je pro nás nepřijatelné,“ uvedla.

Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví a Evropské komise dohodli loni v prosinci. Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se poté zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. Česká vláda dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro ČR horší než ta, na níž se Česko podílelo během svého předsednictví.