Aniž by se dotkly drátů. Dětí zasažených elektrickým proudem přibývá

„Jakýkoliv zdroj elektrického proudu, nemusí to být jen vysoké napětí, je pro pacienty potenciálně nebezpečný. Máme dětské pacienty, kteří lezou na trafostanice, kde mohou být některé části pod proudem, a dojde k úrazu,“ řekl Novinkám přednosta kliniky popáleninové medicíny ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady Robert Zajíček.

Problémem je podle něj hlavně lezení na odstavené vlaky, nad kterými vedou dráty vysokého napětí. Aniž by se jich děti dotkly, může je zasáhnout elektrický výboj.

Přibývá také popálenin z nízkého napětí. „Momentálně vídáme nárůst úrazů pramenících z toho, jak si děti doma opravují různé koloběžky a používají různé baterky,“ upozornil Zajíček.

Právě u něj na klinice končí nejvíce poraněných. „Očekáváme, že těchto úrazů bude čím dál tím víc,“ doplnil s odkazem na rozvoj technologií.

Počty úrazů se v posledních letech zvedly o několik desítek. Ještě v roce 2007 šlo o přibližně sto případů, o jedenáct let později už 170 a v roce 2019 počty stouply k téměř 200. S vypuknutím pandemie čísla mírně klesla, protože byl kvůli covidu omezen pohyb venku, hodnoty jsou tím zkresleny.

Situace je podle Zajíčka vážná. I proto, že třetina dětí do 18 let netuší, že mohou dostat zásah elektřinou, aniž by se drátů dotkly, jak ukázal průzkum.

Nejde jen o rozsáhlé a bolestivé popáleniny na krku, hlavě a hrudníku. „Při kontaktu s kostí dochází k uvolňování velkého množství tepla, které poškozuje okolní tkáně. Kromě toho je organismus zasažen výbojem, který může poškodit srdeční sval, bránici a pacient přestane dýchat. Poškození není omezeno jen na lidskou kůži,“ vysvětlil lékař.

Za posledních deset let skončilo v péči lékařů 1750 dětí. Mezi nimi i Simona Riedlová, učitelka, která v 17 letech s kamarádkami na jeden z vagónů vylezla. Žádnou tehdy nenapadlo, že jsou nad nimi dráty.

„Poslední, co si pamatuju, že jsem si na vagónu stoupla, a pak jsem se probudila v nemocnici,“ popsala Riedlová, která pomáhá s projektem Vagonáři. „Byly jsme neopatrné. Měly jsme obrovské štěstí, že jsme to všechny přežily,“ líčila dojatě.

Vše trvá ani ne vteřinu. Záblesk, tlaková vlna a ohromný žár o teplotě, která je vyšší než v zemském jádru.

„Děti jsou od malička vychovávány k tomu, že nemají strkat prsty do zásuvky, nemají tam strkat hřebíky, ale nikdo už jim neřekne, že když je někde venku nějaký drát, že se ho ani nemusí dotknout, ale stačí se přiblížit,“ upozornil Vladimír Aubrecht, děkan Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně, které se na projektu elektrickyoblouk.cz podílí.

Určit, jaká vzdálenost od drátů je bezpečná, podle něj jednoduše nejde. Ovlivňuje to vlhkost vzduchu a další jevy. Přeskočit může výboj podle expertů i na vzdálenost větší než půl metru.

Lékaři s energetickými společnostmi, technickými školami a neziskovým sektorem připravili vzdělávací materiály pro školáky. Ministerstvo školství ústy ředitele odboru předškolního a základního vzdělávání Michala Černého slíbilo, že učitelům využití podkladů v hodinách fyziky doporučí.