Článek
„Fyzické osoby si mohou datovou schránku zřídit dobrovolně. Pokud tak učiní, orgány veřejné moci jsou povinny ji využívat i vůči nim. Fyzickým osobám žádná takováto povinnost nevyplývá, mohou nadále využívat oba typy komunikace, tedy elektronickou i listinnou,“ píše se na webu ministerstva vnitra, které za projektem datových schránek stojí.
Podle Jitky Hlouškové z infolinky datových schránek by si lidé v případě, že jim dokument není doručen do datové schránky, přestože ji mají zřízenou, měli stěžovat u nadřízeného orgánu, který jim dokument poslal.
Kromě povinnosti úřadů komunikovat prostřednictvím datových schránek, pokud je adresát majitelem takového úložiště, platí také to, že si úřady musí samy zjišťovat, zda má adresát zřízenou datovou schránku.
| Celkové náklady datových schránek od roku 2009 | |
|---|---|
| Zřízení | 1 449 130 089 Kč |
| Platby za zprávy | 752 392 000 Kč |
| Měsíční paušál | 390 000 000 Kč |
| Celkem: | 2 591 522 089 Kč |
| Zdroj: MV ČR, www.isvzus.cz | |
Spor o číslo jednací
Ovšem úředníci to vidí jinak. Luděk Schreib z odboru komunálního odpadu pražského magistrátu ale namítá, že by o zřízení datové schránky měl člověk informovat úřady sám. „Fyzická osoba, která si zřídí datovou schránku, je povinna ohlásit změnu registračního údaje – v konkrétním případě zasilatelské adresy – správci poplatku podle ohlašovací a registrační povinnosti, aby měl správce dostatek informací o daňovém subjektu, což usnadňuje vzájemný kontakt v rámci klientského přístupu. Z toho vyplývá, že je v zájmu správce i poplatníka udržovat informační databázi v co nejaktuálnějším stavu.“
| Datové schránky stojí miliardy |
|---|
| Podle podkladů, které se podařilo Novinkám získat, již stál projekt několik miliard korun. Od roku 2008 do začátku roku 2011 stát zaplatil prostřednictvím České pošty zhruba miliardu a půl Telefónice O2 za služby spojené se zřízením systému. |
| Levný není ani samotný provoz systému. Stát platí České poště za každou jednu zprávu nemalé peníze. Od července 2009 do března letošního roku byla cena zprávy stanovena na 15,04 koruny. Za tu dobu bylo odesláno 38,8 miliónu datových zpráv, což činí 583 miliónů korun. |
| Od začátku dubna se sazba změnila na 13,4 koruny. Do 19. srpna letošního roku pak bylo posláno dalších 12,6 miliónu zpráv, ve výsledku tedy dalších 168 miliónů korun. Provoz tak stál od července 2009 za poslání zpráv 752 miliónů. |
| K částce za poslání jednotlivých datových zpráv je nutné připočítat měsíční paušál, který je ve výši 15 miliónů korun. Za 26 měsíců provozu to pak činí 390 miliónů korun, které šly od státu České poště. Provozně tak projekt datových schránek stál přes miliardu sto čtyřicet dva miliónů korun, dohromady se zřízením služby se jedná o více než dvě a půl miliardy korun. |
| Na první pohled by se tak mohlo zdát, že stát na datových schránkách prodělává, ale podle spoluautora zákona o elektronických právních úkonech a autorizované konverzi dokumentů Vladimíra Smejkala tomu tak není. „Dochází ke značným úsporám na poštovném a za manipulaci s elektronickými dokumenty místo listin,“ uvedl s tím, že u elektronického dokumentu se ušetří i za papír a archivaci. |
| „Kdyby celkem 51 400 000 dokumentů šlo poštou a počítali bychom jen polovinu s dodejkou a čtvrtinu do vlastních rukou, zbytek jako doporučené dopisy, pak by to stálo 1 670 500 000 Kč,“ podotkl Smejkal. |
Podle Jitky Hlouškové z infolinky datových schránek by si ale i přesto měly úřady samy zjišťovat, zda adresát má datovou schránku.
Vedoucí oddělení poplatků za odpady Magistrátu hlavního města Prahy se ale hájí složitým postupem při zjišťování, zda je dotyčný majitelem datové schránky či nikoliv. „Maximum věcí se snažíme posílat datovkami, ale co máme dělat, když je v systému nenajdeme,“ postěžoval si.
Podle Jiřího Korbela z odboru tisku a PR ministerstva vnitra úřady všechny dokumenty přes datovou schránku posílat nemusí: „Je třeba rozlišovat, zda jde o dokument bez či s číslem jednacím. Přes datové schránky se totiž primárně zasílají úřední dokumenty s číslem jednacím, zjednodušeně jde o korespondenci, která se v naprosté většině případů zasílá doporučeně s doručenkou. U těchto dokumentů zákon ukládá orgánům veřejné moci, pokud to povaha dokumentu umožňuje, přednostně užívat datových schránek. Prostřednictvím datových schránek naopak není nutné zasílat zprávy, které nemají číslo jednací.“
Proti tomu se ale postavil profesor Vladimír Smejkal, který je spoluautorem zákona o datových schránkách. „Mluvčí resortu, který odpovídá za datové schránky, nemůže takovýmto způsobem překrucovat zákon. Zákon nic o číslech jednacích neříká; naopak se zde výslovně píše, že má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. A uživatel schránky není povinen nikam nic hlásit; úředník by měl sám zjistit v seznamu schránek, zda ji adresát má, či nikoliv,“ podotkl Smejkal.