Článek
Ministryně soudí, že nepovinně lze s výukou pokračovat v prvních dvou třídách základní školy zařazováním "krátkých intervalů angličtiny" v ostatních vyučovacích hodinách.
Od 3. do 9. třídy základní školy se má angličtina vyučovat minimálně tři hodiny týdně. Učební plán bude navýšen celkem o 9 hodin cizích jazyků týdně.
Buzková míní, že každý český občan by měl být schopen komunikovat ve dvou cizích jazycích. Na projekt do roku 2008 chce od státu 6,5 miliardy korun.
Narazila však už v připomínkovém řízení hlavně u svého stranického kolegy, ministra financí Bohuslava Sobotky. "Materiál neobsahuje konkrétní zdroj na pokrytí finančních nároků a ministerstvo financí odmítá povinnost zajistit finanční prostředky," napsal.
Jandák: Nemám pravomoci
Při volbě druhého jazyka se počítá také s francouzštinou, němčinou, ruštinou, italštinou či španělštinou.
Podle Buzkové slovenštinu není třeba do plánu zařazovat, i když mladší generace už vnímá slovenštinu jako cizí jazyk. "Přitom naučit se rozumět tomuto jazyku je velmi snadné," uvedla Buzková. Děti by si ji měli podle ministryně osvojit v pořadech Českého rozhlasu a České televize.
Míní také, že zodpovědnost za vysílání zahraničních televizních pořadů a filmů v původním znění by spolu s ní měl nést i ministr kultury Vítězslav Jandák. Ten se však v připomínkovém řízení ohradil, že takové možnosti jeho resort nemá.
"Žádný (zákon) nedává ministerstvu kultury pravomoc k vybízení médií ke konkrétní činnosti," uvedl. Buzková však kontrovala: "Neakceptováno, vyplyne to z nařízení vlády."
Kurzy až pro100 tisíc lidí
Podle dokumentu pro vládu si má jazykovými kursy zvýšit vzdělání až 100 tisíc dospělých osob. Operátor programu má být vybrán v soutěži.
Zajištění kvalitních učitelů jazyků spatřuje ministryně ve "zvýšení počtu a rozmanitosti studijních programů fakult" vzdělávající pedagogy a v přijímání většího počtu uchazečů. Spoléhá také na podporu zahraničních studijních pobytů pro budoucí pedagogy i učitele všech typů škol.
Vytvoření Národního jazykového portálu má umožnit všem občanům bezplatně se vzdělávat prostřednictvím internetu.
Za další možnost Buzková považuje výhodné "vzdělávací poukázky" (zřejmá obdoba stravenkových poukázek), o jejichž vícezdrojové financování se má podle ní rozdělit stát, zaměstnavatelé i jednotlivci. Tyto poukázky jsou určeny například pro ženy vracející se z mateřské dovolené či ženy starší 50 let. Sobotka však v plánu postrádá dostatečné vysvětlení významu těchto poukázek.