Článek
Právo se nyní pokusilo skrze konkrétní příklad zrekonstruovat, jak se houževnatý Horáček na významné figury, které mu mohly v ledasčem pomoci, zřejmě „přisával“ a jak se tímto způsobem rozrůstala podnikatelova kontroverzní pavučina vlivu.
Hlavní postavou příběhu je, vyjma obviněného Horáčka, Jaroslav Novák – ústřední ideolog SPD Tomia Okamury, guru hnutí a Okamurův osobní poradce.
Jak Právo zjistilo, Jaroslav Novák se pokoušel s Horáčkem domluvit spolupráci. Ta se měla týkat rekonstrukce koncentračního tábora Brněnec na Svitavsku. Novák je předsedou nadačního fondu, který se dlouhodobě pokouší zdemolovaný objekt spravit.
Personální tahy
O nevoli ostatních členů fondu vůči Novákovým protichůdným aktivitám v SPD (Novák, dle vlastních slov, píše projevy Okamurovi a dalším členům o koncentračním táboře v Letech, za které jsou tři poslanci hnutí prošetřováni policií) Právo psalo v minulosti.
Z informací, které má redakce k dispozici, vyplývá, že Novák měl začít s Horáčkem o Brněnci komunikovat na přelomu tohoto a minulého roku. Letos v lednu se Novák zároveň stal členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), kam jej vyslalo SPD.
Novák prohlašoval, že našel člověka, který by zaplatil projekt rekonstrukce tábora (šlo o několik miliónů) a zároveň by pomohl vyřídit dotace z Evropské unie. Jednalo se o Horáčka. Nic ale nemělo být zadarmo. Na oplátku, jak sám říkal Novák a o jehož výrocích má redakce důkazy, Horáček požadoval, aby určité práce na opravách objektu prováděly jeho spřátelené firmy (mělo jít především o společnost specializující se na sanace).
Kromě toho Novák tvrdil, že po něm Horáček chce „odpracovat nějaké personální tahy“ ve zdravotnictví. Podle Nováka taková „protislužba“ přicházela v úvahu. Tvrdil to alespoň v době, kdy se s Horáčkem na projektu domlouval. Když jej ale redakce se zjištěními konfrontovala, část příběhu o zmiňovaných protislužbách popřel.
„Tomáš Horáček byl jeden z desítek podnikatelů, kterého jsem oslovil s prosbou o pomoc s rekonstrukcí koncentračního tábora v Brněnci. Personální změny po mně chtít nemohl. Jednak nemám pravomoci je jakkoli prosadit a také proto, že jsme se v názorech na personálie dost zásadně neshodovali,“ napsal Právu Novák.
Jde o učebnicový příklad klientelismu
Horáček byl podle něj „zjevným odpůrcem“ ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) – prý na rozdíl od něj, který za Vojtěchem vidí „kus dobré práce a velkou snahu“.
„Pokud jsem s Horáčkem a mnoha dalšími někdy mluvil o personáliích, tak maximálně v teoretické rovině, a pokud šlo o zdravotnictví, tak jsme se s panem Horáčkem, pokud jde o současné vedení, opravdu neshodovali. Samozřejmě našla by se shoda v názoru, že například dobrý ministr by byl i pan xy atd., který ale nominaci odmítl,“ vysvětloval dál Novák.
Čtyři schůzky
Na otázku redakce, zdali si Novák Horáčka neprověřil předtím, než si s ním domlouval spolupráci, Novák odvětil, že „neměl žádný aparát“.
„Pana Horáčka jsem si neprověřoval. Nemám k tomu žádný aparát ani jsem neměl žádný důvod předpokládat, že by to bylo potřeba. Mojí povinností je dělat maximum pro to, aby tábor v Brněnci nespadl,“ hájil se Novák. Podle něj se s Horáčkem viděli čtyřikrát. Poté prý podnikatel ze spolupráce couvl, což je podle Nováka škoda – na projektu by s ním prý spolupracoval klidně dál, a to i za současné situace.
Podle informací Práva ale jakoukoli součinnost s Horáčkem, kontroverzním podnikatelem odsouzeným za pojistný podvod a sběračem mrtvých duší pro ČSSD, odmítli další členové nadačního fondu pro Brněnec. Přestože prý Novák u členů za Horáčka neustále lobboval, ti s ním nechtěli mít nic společného.
„S Horáčkem jsme nikdy na projektu nespolupracovali,“ sdělil Právu místopředseda fondu František Olbert s tím, že dál se k věci nebudou vyjadřovat.
Bohužel to výstižně ukazuje současný stav akceptování klientelismu jako standardního vzorce chování ve společnosti
K tomu, zda Horáček komunikoval s Novákem o táboře v Brněnci, se nechtěli vyjadřovat ani jeho advokáti Jiří Teryngel a Nina Rydlová. Podobné stanovisko zvolila i VZP. „VZP nepřísluší komentovat aktivity členů její správní rady. Správní rada je ze zákona suverénní orgán, jehož členové jsou jmenováni Sněmovnou a vládou,“ sdělil Právu mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.
Podle analytika mezinárodní neziskové nevládní organizace Transparency International (TI) Milana Eibla domluvy mezi Horáčkem a Novákem mohou posloužit jako příklad klientelismu ve zdravotnictví.
„Z nastíněných informací se jedná o učebnicový příklad klientelismu, navíc doplněný o střet zájmů (neznámých rozměrů) v případě pana Nováka, který by měl přehodnotit své působení ve správní radě. Záleží na skutečném výkladu ‚odpracování nějakých personálních tahů‘, nicméně lze s úspěchem pochybovat, že se mělo jednat o aktivitu v čistě veřejném zájmu,“ zhodnotil zjištění redakce Eibl.
Podle něj se na příkladu ukazuje, jak vznikají kontroverzní vazby Horáčkova typu. „Bohužel to výstižně ukazuje současný stav akceptování klientelismu jako standardního vzorce chování ve společnosti. Právě díky tomu mohla vzniknout tak masivní klientelistická chobotnice pod taktovkou Tomáše Horáčka,“ podotkl analytik.
