ANALÝZA: Pavel sliby plní, některé ale váznou

1.„Když politici nastupují do funkcí, často mluví o sto dnech hájení. Předcházejí tím případné kritice za vlažný start. To by mně nebylo vlastní. Raději budu kritizován za příliš aktivní start.“

Pavel za prvních sto dnů podnikl například jedenáct zahraničních cest, mimo jiné i na Ukrajinu, zahájil také výběr nových ústavních soudců. V prvních týdnech mandátu také pořádal každé pondělí tiskové konference, v nichž informoval o svém programu na následující dny.

2.„Zdůrazňoval jsem, že pracovat budu hlavně v podhradí. Budu pokračovat v návštěvách regionů, abych na vlastní oči viděl a poznal, jaké problémy vás pálí nejvíc.“

Loni navštívil Pavel deset českých krajů, letos už přidal Plzeňský a Středočeský, na jaře hodlá hlava státu zajet do Pardubického a Zlínského kraje.

Prezident byl úspěšný ve jmenování ústavních soudců, prosadil jich osm. Jinak se však podle politologů domácí politice tolik nevěnuje. „Obecně je ve veřejném prostoru přítomen méně, než avizoval, méně, než by odpovídalo přímo zvolenému prezidentovi s rekordním počtem hlasů,“ míní politolog Josef Mlejnek.

Podle politologa Stanislava Balíka je to tak dobře. „Jak je úřad navržen a jak je v Ústavě popsán, nepočítá s významnou aktivitou v domácí politice,“ řekl Právu.

3.„Podniknu konkrétní kroky, aby se Pražský hrad víc otevřel občanům, kulturním, společenským a vzdělávacím akcím, a aby se na Hrad vrátila srozumitelná transparentní a pravidelná komunikace.“

Z Hradu zmizela přísná bezpečnostní opatření pro vstup do areálu, konají se tam také kulturní akce, výstavy a koncerty. V loňském roce začal také cyklus přednášek Věda na Hradě. V neděli 10. března se Pražský hrad odemkne všem na dni otevřených dveří.

S transparentní a pravidelnou komunikací je na tom ale prezidentova kancelář hůř. Pravidelné konference nepořádá ani hlava státu, ani její mluvčí. Fungovaly jen pár týdnů po nástupu do funkce. Nyní prezident předstupuje před média obvykle jen na krajských návštěvách nebo zahraničních cestách.

Hrad odmítl sdělit, kde trávil Pavel dovolenou, nepolepšil se ani ve vypořádávání dotazů podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jak upozornil iRozhlas.cz, kancelář odmítla zhruba třetinu žádostí, tedy přibližně stejně jako za minulého prezidenta Miloše Zemana.

4.„Chceme-li dlouhodobou prosperitu, je potřeba ekonomice vrátit zdravé základy a rovnováhu snížením inflace a výrazným snížením schodku veřejných financí. Budu naslouchat odborníkům a podporovat opatření, která to umožní, ačkoli budou někdy bolet.“

Pavel podpořil několik úsporných opatření vlády Petra Fialy (ODS). Podepsal zákon, který snížil valorizaci penzí, což ušetřilo rozpočtu za roky 2023 a 2024 přes 50 miliard korun.

Na podzim připojil svůj podpis také ke konsolidačnímu balíčku, který má v příštích dvou letech snížit deficity o 150 miliard korun.

5.„V uplynulých měsících jste vytvořili vlnu naděje a energie. Byl bych rád, abychom ji využili pro tvorbu společné vize pro Českou republiku. Tento proces bych během svého prezidentství rád zahájil.“

Poněkud abstraktní slib, jehož splnění lze těžko definovat. Prezident nicméně nedávno odstartoval debatu o přijetí jednotné evropské měny, která vyústila v přípravu analýzy pro vstup do mechanismu ERM II.

6.„Buďme aktivní a přenesme to i do dalších oblastí. Například i na půdu NATO nebo OSN. Nečekejme, až větší státy přijdou s řešením. Kde je psáno, že těmi rozumnějšími a schopnějšími jsou vždy ti největší.“

V červenci Pavel na summitu NATO v litevském Vilniusu podpořil členství Ukrajiny. Země dostala od Aliance prozatím příslib, že se členem bude moci stát v budoucnosti. V září na jednání OSN v New Yorku zase hlava státu prohlásila, že Ukrajina si zaslouží trvalý mír, který nesmí být založen na nespravedlivém kompromisu.

Chválu prezident sklidil za jednání o finanční podpoře pro nákup munice pro Ukrajinu. Tento týden premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že se podařilo vybrat dost peněz na nákup 300 tisíc dělostřeleckých granátů.

7.„V zahraniční politice můžeme být výrazným hráčem stmelujícím partnery podobné rozlohy a uvažování. (…) Právě jednotný středoevropský hlas bude důležitý, máme-li Ukrajině pomoci k vítězství.“

Střední Evropa není jednotná, rozpory panují i uvnitř visegrádské čtyřky. Vláda Petra Fialy (ODS) zrušila společné jednání se slovenským kabinetem Roberta Fica (Směr), rozpory panují i s Maďary.

Situaci však nemohl Pavel zabránit. „To nezáleží jen na něm,“ poznamenal k tomu Balík. Pavel se nicméně dostatečně snažil, aby byly vztahy mezi zeměmi co nejlepší. Například v listopadu přivítal na Hradě své protějšky z visegrádské čtyřky, udržuje nadstandardní komunikaci i se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.

8.„Chtěl bych, aby Česko bylo za našimi hranicemi vnímáno jako aktivní a spolehlivý partner s vlastními názory, který dokáže věci ovlivnit k lepšímu. Jako prezident České republiky udělám maximum, abychom renomé naší země v zahraničí pozvedli na novou úroveň.“

Celkem podnikl osmnáct zahraničních cest. Významná byla i jeho nedávná účast na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Prezident na svých cestách opakuje nutnost podporovat Ukrajinu a varuje před hrozbou z Ruska a Číny.

9.„Rád zviditelním každého, kdo má odvahu a dokáže takový krok kupředu udělat. Dám záštitu projektům, které budou dobrými příklady takové praxe. Abychom sami sobě, ale i světu ukázali, že jsme národ, který má svůj názor, má pro něj dobré argumenty a umí si za ním stát.“

Prezident udělil desítky záštit, na Hrad zve zajímavé osobnosti, například v pátek na Den žen pozval významné dámy z různých odvětví. „Podstatné je, že to dělá. Především si musíme uvědomit, že se bavíme o jedné pětině jeho funkčního období. On neřekl, že všechno stihne v prvním roce,“ uzavřel Balík.