Analytička CVVM: Většina občanů chce v Evropské unii zůstat

V Evropské unii jsme 20 let. Jak se za tu dobu podle vás změnil postoj českých občanů?

Postoj se určitě v průběhu dvaceti let různě měnil. V prvním roce našeho členství v Unii panovala nejistota a byl patrný vyšší počet občanů, kteří se k našemu členství neuměli vyjádřit. Postupně postoje vykrystalizovaly a vznikly dva tábory: jeden tábor s jednoznačnými příznivci členství v EU a druhý tábor odpůrců.

Příznivci v současné době převažují. V České republice je odhadem jednoznačně pro členství v EU asi 25 až 30 procent, odpůrců je o něco méně, tvoří asi 20 procent populace. To jsou lidé, kteří jsou dlouhodobě nespokojení, a pokud by se uskutečnilo nějaké referendum, tak by hlasovali pro vystoupení.

Jaký názor má ten zbytek občanů?

To jsou lidé, jejichž postoje jsou na pomezí a proměňují se. Přiklánějí se na jednu či na druhou stranu podle různých okolností, které se týkají například vývoje v České republice, rozhodnutí Evropské unie nebo globálních krizí. Obecně jsou to lidé, kteří spatřují v členství v Unii výhody i nevýhody. Případně jsou to lidé, kteří se o politiku nezajímají a nemají k Unii vyhraněný postoj.

Dá se tedy říct, že většina českých občanů naše členství v Unii nezpochybňuje?

Je to tak. Ptali jsme se, zda by měla Česká republika zůstat členem EU, a většina i z té skupiny, která je k Unii neutrální, ve chvíli, kdy se měla rozhodnout, zda Unie ano nebo ne, tak odpověděla „ano“ (Podle průzkumu 66 procent se domnívá, že ČR má být členem EU, opačný názor vyjádřilo 30 procent lidí - pozn. red.).

Které skupiny obyvatel jsou s Unií spokojeny více a které méně?

Štěpícími znaky jsou věk, vzdělání a životní úroveň. S rostoucím věkem spokojenost klesá.

Mezi příznivce EU se také řadí více lidí s vyšším stupněm dosaženého vzdělání a vyšší životní úrovní. Mezi příznivci najdeme častěji také pracovníky ve vedoucích funkcích, o něco častěji se také jedná o obyvatele Prahy.

Jak se postoje liší z hlediska politických preferencí?

Mezi příznivce EU patří častěji lidé, kteří se na škále politických preferencí řadí více napravo, jsou to voliči současných vládních stran. Mezi odpůrci Unie jsou spíš ti, kdo se řadí víc k levici, jsou to voliči ANO, SPD a KSČM.

Co odpůrcům na Evropské unii vadí?

Jako důvody uvádějí nárůst byrokracie, zřizování zbytečných úřadů, zásahy EU do české politiky, omezení suverenity. Tito lidé mají pocit, že nám Unie zasahuje do věcí, které bychom zvládli sami lépe. Ve výpovědích respondentů se také uvádělo, že EU je příčinou odchodu kvalifikovaných lidí do zahraničí.

Kdo tvoří skupinu lidí, kteří na EU nemají názor?

Jsou to lidé, kteří se o politiku nezajímají a často nechodí k volbám. Nejsou schopni rozlišit, zda rozhodnutí, která ovlivňují jejich život, jsou na národní nebo na evropské úrovni.

Jak se do spokojenosti lidí s Unií propisují hospodářské krize? Překvapilo mě, že podle dat CVVM bylo v době hospodářské krize v roce 2009 spokojeno 40 procent lidí, asi o 8 procentních bodů více než před krizí.

Hospodářské krize mají vliv. Ale je pravda, že krize v letech 2008 a 2009 se do spokojenosti neprojevila. Asi proto, že tato krize souvisela spíš s Řeckem a dalšími státy. Větší dopad měla krize z let 2012 a 2013, kdy byla rekordně vysoká nezaměstnanost (v roce 2012 byla 7,2 procenta - pozn. red.). Ta už se na spokojenosti lidí s Unií promítla velmi výrazně, poklesla na nejnižší úroveň (25 procent) a celkově nespokojenost s Unií výrazně dominovala.

Vliv měla i migrační krize v letech 2016 a 2017, kdy se spokojenost s členstvím v EU výrazně propadla (25 procent) a převažoval podíl nespokojených (36 procent).

Promítlo se do vztahu občanů k Unii období, kdy jsme předsedali Radě EU?

Myslím, že vliv to má, už proto, že se v takovém období o Unii víc mluví a EU je víc vidět. Pokud se o tom předsedání mluví pozitivně, tak to má určitě dopad i na spokojenost lidí.

Od roku 2017 pak opět převažují lidé spokojení se členstvím v Unii, v loňském průzkumu to bylo 41 procent dotázaných. Upevňuje tento pocit válka na Ukrajině?

Určitě ano. Když jsme zkoumali, v jakých oblastech lidé hodnotí integraci v EU negativně a v jakých pozitivně, tak obrana byla oblastí, kterou už před válkou na Ukrajině lidé hodnotili pozitivně. Členství v EU podle nich má na obranu dobrý vliv. A samozřejmě, že její význam s válkou na Ukrajině ještě vzrostl.

Naopak negativní vliv má ekologie. Tuto oblast dřív lidé hodnotili pozitivně, ale v souvislosti s Green Dealem začalo převažovat negativní hodnocení.