Článek
Zjistit její přesnou výši je prakticky nemožné. Úřady údajem nedisponují, zbývají tak odhady.
„Rozhodně se jedná nejméně o řády desítek miliónů korun,“ odpověděl v pátek šéf odboru závažné hospodářské kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze Radim Daňhel na dotaz, jakou hodnotu může mít majetek obstavený v kauzách soudce Jiřího Berky, KTP Quantum, H-Systemu, Františka Chvalovského, fondu Trend a společnosti Bena.
Právu se podařilo dohledat starší informace o zajišťování majetku v těchto případech, které svědčí tomu, že se Daňhel ve svém odhadu ještě mohl držet při zemi.
Peníze, auta, cenné papíry, nemovitosti
Nutno ovšem dodat, že údaje i rozsah obstaveného vlastnictví se mohly v průběhu let měnit. Tak například v kauze Berky a spol. se hodnota v roce 2004 odhadovala na deset miliónů, mělo jít o peníze na účtech, cenné papíry nebo auta.
V případu KTP Quantum se v roce 2006 hovořilo dokonce o zablokovaném majetku za více než dvě miliardy. Pod to měly spadat opět finanční prostředky, cenné papíry a nemovitosti.
V kauze exšéfa fotbalového svazu Chvalovského a spol. v roce 2001 zahrnoval obstavený majetek asi deset luxusních aut, lukrativní pozemky, další nemovitosti, zmrazená bankovní konta, cenné papíry nebo podíly v různých firmách.
Část majetku je už prodaná
Asi stomiliónový zajištěný majetek hlásila policie v případu fondů Trend a Mercia. V kauze Bena byl v roce 2011 zablokován majetek za 300 miliónů. Majetek byl podle zmocněnkyně části poškozených klientů H-Systemu Hany Marvanové obstaven i trojici představitelů vytunelované společnosti, jejichž stíhání soud v důsledku amnestie zastavil. Exekutor ho již navíc podle advokátky začal prodávat, výtěžek z něj dostal jeden z jejích klientů.
Do hry ale nyní vstoupili státní zástupci, kteří navrhli soudům, aby rozhodly, že se část blokovaného majetku vracet nemá. Podněty však, jak Právu vysvětlila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, nemohly být podány ve všech případech. Týká se to pouze kauz, v nichž byl majetek zajištěn jako výnos z trestné činnosti. Daňhel upřesnil, že jde o kauzy Chvalovský, KTP Quantum, Trend a Bena.
„Museli jsme prokázat, že je to majetek, který byl pořízen za výnos z toho konkrétního trestného činu,“ uvedla Bradáčová.
Podle místopředsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry je vztažení tohoto ustanovení trestního zákoníku na amnestii novinkou. „Nejčastěji se to používá u dětí nebo třeba u lidí s duševní chorobou, a proto nemohou být souzeni,“ sdělil Právu.
Na možný právní problém upozornila Marvanová. „Je otázka, jestli je nelze stíhat nebo jestli jsou nevinní,“ poznamenala advokátka. Návrhy na zabrání majetku nepadly v kauzách, v nichž bylo vlastnictví stíhaných obstaveno kvůli náhradě škody nebo pro případ trestu propadnutí majetku, což je případ kauzy Berka. Radovat se tak nemohou poškození. I kdyby soudy návrhům vyhověly, nic by z toho neměli. Zabraný majetek by připadl státu.