Článek
Návrh městského soudu souvisel s kauzou někdejšího šéfa fotbalového svazu Františka Chvalovského a dalších mužů, kteří byli obžalování ze stamiliónových úvěrových podvodů na Komerční bance z konce 90. let. Místo aby senát v čele s Kamilem Kydalkou stíhání Chvalovského a spol. na základě článku II amnestie zastavil, obrátil se na Ústavní soud.
Návrh na zrušení zmíněného článku Ústavní soud podle Göttingera odmítl proto, že se již dříve začal zabývat stížností skupiny senátorů, která požaduje totéž. „V tomto případě Ústavní soud musel návrh odmítnout proto, že je tu překážka již zahájené věci,“ podotkl Göttinger.
A neprošel ani návrh na zrušení celého prezidentského pardonu. „V tom konkrétním soudním řízení, které pan doktor Kydalka vedl, se to týkalo pouze aplikace článku II. To znamená, že k návrhu na zrušení zbytku rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii nebyl tento soud příslušný,“ sdělil Právu Göttinger.
O senátorské stížnosti se ještě rozhodne
Upozornil, že odmítnutí Kydalkova návrhu neznamená nic pro další osudy senátorské ústavní stížnosti. Rozhodnutí o ní se podle Göttingera nedá očekávat v nejbližších několika dnech.
Hlavním důvodem Kydalkova podnětu bylo, že přestože amnestii kontrasignoval premiér Petr Nečas (ODS), neprojednala ji před vyhlášením vláda, která za ni přitom nese odpovědnost. „Jestli podle ústavy premiér spolupodepisuje amnestii prezidenta, což je podmínka její platnosti, a zároveň za tento podpis předsedy vlády nese (odpovědnost, pozn. red.) vláda jako celek, není možné, aby věc nebyla ve vládě vůbec projednána,“ stálo v návrhu Městského soudu v Praze.
V rozporu s ústavou je podle Kydalkova senátu přinejmenším článek II amnestie. Porušuje údajně Listinu základních práv a svobod, například rovnost účastníků v soudním řízení nebo vlastnické právo.