Amerikanista Beneš: Trump chce přimět voliče v EU hlasovat pro politiky, co mu půjdou na ruku

Donald Trump si vždy razil vlastní cestu. Ukazuje své politické preference, ukazuje, koho by rád viděl u moci a s kým by rád spolupracoval. Pozvaní jsou konzervativci, populisté. Zúčastní se i čínský viceprezident.

Někteří politici budou sázet na to, že jsou asociovaní s Donaldem Trumpem a jeho stylem politiky, idejemi a viděním světa. Trump podle mého názoru nemá tak velký zájem rozdělit Evropskou unii, jako spíš přimět voliče EU, aby volili politiky, kteří mu půjdou na ruku. Trump chce, aby se mu s Evropskou unií dobře jednalo, aby naslouchala jeho nápadům a aby se společně domluvili, především v obchodní politice.

Američané mohou svých cílů v Grónsku dosáhnout mnoha způsoby. Jeho slova však ukazují, jak Donald Trump vidí svět. Ukazuje to novou formu amerického expanzionismu. V mnoha směrech je Donald Trump svým vnímáním světa prezidentem z 19. století.

Prohlášení, která dal do doby, než se stal prezidentem, vysílají signál, ale nemají ještě hodnotu jako takovou. K žádným oficiálním jednáním ještě nedošlo. Trump ukazuje svou výchozí vyjednávací pozici. Je to způsob, jak donutit ostatní země ke změně podmínek obchodní politiky. Trump bude chtít s Evropou spolupracovat například na blokaci obchodních vztahů s Čínou.

Je to paradox. Voliči tvrdili, že volí kandidáta míru, ale zároveň volili člověka, který tvrdil, že učiní Ameriku skvělou: „Make America great again“. To heslo odkazuje k americkému impériu, k přelomu 19. a 20. století. Reakce jádrových Trumpových voličů je proto spíš pozitivní. Následují Trumpa jako svého lídra. Nepamatují si, co přesně jim nasliboval. Hlavní pro ně je, že se Amerika vrací do pozice silné země, ať už to znamená cokoliv. Expanzionistická rétorika k tomu patří.

Přání kontrolovat Grónsko a Panamský průplav navíc dává geopolitický smysl. Nemá tím co u svých voličů prohrát.

Je otázka, jak válečný konflikt definovat. Pokud by USA poslaly vojáky kontrolovat území, ale nebylo by to na úrovni války, tak by s tím asi americká veřejnost neměla problém.

Schválit by to však prezidentovi musel Kongres. Oficiálně vyhlášená válka by mohla být pro marketing trochu složitější, ale pokud by přinesla výsledky a zafungovala by propaganda, značná část americké veřejnosti by to přijala.

Sociální sítě mají pod kontrolou lidé, kteří podporují Donalda Trumpa, jejich algoritmy mu pomohly vyhrát. Myslím, že v jeho podpoře budou pokračovat dál.

Donald Trump určitě bude chtít být ten, kdo se ukáže u vyjednávacího stolu s Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Bude chtít vypadat jako mírotvůrce. Jeho poradce dokonce prohlásil, že Trump dostane do dvou let Nobelovu cenu za mír. Rychlé ukončení konfliktu však patrně bude znamenat územní ztráty Ukrajiny.

Umím si to velmi dobře představit.

Amerika mír dojedná, ale nebude chtít na území Ukrajiny své vojáky. Vojáci na Ukrajině budou muset být evropští.

Myslím, že i Petr Fiala je v zahraniční politice pragmatik. Od „havlovské“ politiky, která spočívala v tom, za každou cenu akcentovat lidská práva, už jsme ustoupili. Budeme dbát na rozvíjení obchodních vztahů, ať už budeme mít jakoukoliv vládu. Výměna Bidena za Trumpa výraznou změnu nepřinese.

To je sci-fi číslo. Když se podíváte na rozpočet americké armády, tak i Američané dávají sotva čtyři procenta. Požadavek dávat pět procent HDP je zase vyjednávací pozice. Zvýšit výdaje na armádu znamená, že budou členské země NATO nakupovat i americkou techniku. Vidím to tedy jako obchodní taktiku.